"I poté, co dostaneme kolaudační podklady elektrárny, si vyhrazujeme případné právní prostředky na mezinárodní úrovni," řekl Pröll podle agentury APA.
Potvrdil, že v oficiálním dopise od ministra zahraniční Alexandra Vondry česká strana potvrzuje definitivní kolaudaci elektrárny a slibuje, že rakouské straně doručí kolaudační podkladové materiály, o něž Vídeň projevila zájem.
Vondra v dopise mimo jiné uvedl, že "v případě elektrárny Temelín byla kolaudace dlouho očekávaná a předcházela jí mnohaletá česko-rakouská spolupráce."
Obě strany podle šéfa české diplomacie investovaly nemalé úsilí a značný lidský i politický kapitál do této velmi nadstandardní spolupráce, která nemá ve vztazích dvou zemí srovnání.
"Udivilo by nás, kdyby vzájemná důvěra vybudovaná v souvislosti s takzvaným Melkským procesem byla náhle promarněna," dodal v odpovědi Vondra.
Aktivisté: Česko kolaudací porušilo dohody
Vídeň se o kolaudaci Temelína, která vstoupila v platnost 6. listopadu (více zde), dozvěděla ústně na dvoustranném zasedání českých a rakouských odborníků 7. listopadu. V Rakousku vyvolala informace rozruch a v první reakci protesty.
Organizace odpůrců atomu a hornorakouské zemské orgány kolaudaci označily za porušení česko-rakouských dohod z Melku, i Pröll tehdy tvrdil, že dohoda zněla "kolaudace až po vyjasnění otevřených bezpečnostních otázek".
Tuto formulaci vykládají odpůrci Temelína jako český závazek "fakticky odstranit" (stavebními nebo konstrukčními úpravami) vznášené námitky a obviňují rakouskou vládu, že nepostupuje proti Česku ostřeji.
Nehledě na kritiku radikálních odpůrců atomu prakticky ze všech politických stran však si vídeňská vláda nakonec nejprve vyžádala podklady a teprve poté chce rozhodovat o dalších krocích.
Kolaudace se podle ČEZ i dalších státních orgánů odpovídala českým zákonům. Povoluje provoz Temelína na deset let od spuštění štěpné reakce. U prvního bloku to znamená do roku 2010 a u druhého do roku 2012. Poté bude muset ČEZ získat nové povolení.
Vídeň by prý s případnou žalobou neuspěla
Pokud jde o případnou žalobu Rakouska proti Česku, odborníci, včetně některých rakouských se domnívají, že v ní Vídeň nemá šanci.
Například podle experta na mezinárodní právo z univerzity v Linzi Franze Leidenmühlera neobsahuje dohoda z Melku klauzuli o závazném postupu v případě nastalého sporu, ani zmínku o příslušnosti soudu.
Rakousko sice může podat žalobu u Mezinárodního soudního dvoru v nizozemském Haagu, ale proces by se konal, jen kdyby s ním souhlasila i česká strana.
