Navíc tato slova pronášela žena, které konzervativní prezident z jihu dosud nemohl přijít na jméno: Nancy Pelosiová, liberální demokratka z liberálního San Franciska - pravděpodobná příští předsedkyně Sněmovny reprezentantů.
Kdo tedy bude teď ve Washingtonu "vládnout"? Záleží na okolnostech. Ve Francii říkají soužití prezidenta z jedné strany a parlamentu ovládaného druhou "kohabitace". V USA to více připomíná válku nervů, ale může se z toho stát i past.
Teoreticky vzato může Bush - jenž dosud nebyl zvyklý na sebemenší odpor - dokola vetovat všechny zákonodárné návrhy, s nimiž demokraté v Kongresu přijdou.
Bílý dům má i nadále hlavní slovo v zahraniční politice. Opozice může zřizovat nejrůznější vyšetřovací komise, které budou přezkoumávat kdejaký Bushův krok a blokovat rozpočty jeho válečných plánů.
Bodů střetů se nabízí spousta: demokraté chtějí uzákonit zvýšení minimální mzdy, snížit cenu léků na předpis, zvýšit podporu studentům a snížit daňové úlevy pro velké korporace. Něčemu takovému by se Bush ještě před měsícem vysmál.
Odsouzeni ke spolupráci?
A to jsme nejmenovali to hlavní - totiž plány některých demokratů na stažení vojáků z Iráku. Pro Bílý dům doslova kacířská myšlenka. Jenže situace je naštěstí pro Bílý dům i Kongres dostatečně komplikovaná na to, aby je v řadě bodů donutila spolupracovat.
V některých cílech se přímo shodují - jmenujme například nový imigrační zákon, poskytující amnestii současným nelegálním uprchlíkům, který Bushovi v Kongresu zablokovali paradoxně jeho republikánští kolegové. Obě strany se shodují na nutnosti penzijní reformy a zvýšení osobních úspor občanů.
Možností k dohodě je více, než by se na první pohled zdálo - demokraté zdaleka nejsou jednotní v mnoha otázkách a někteří z nich zastávají vyloženě konzervativní názory.
Takový Heath Shuler zvítězil v Severní Karolíně jen díky odmítání potratů a homosexuálních sňatků. Šerif Brad Ellsworth z Indiany je zase ochoten podepsat prohlášení, že nebude hlasovat proti žádnému zvýšení daní.
V každém případě bude spolupráce vyžadovat obrovskou změnu rétoriky na obou stranách. Pakliže dojde alespoň k minimálním kompromisům, z Bushových úst i z úst jeho kritiků se budou nyní linout zcela jiné věty, než jaké byly slyšet během předvolební kampaně.
9. listopadu 2006 9:31
