Po osmi letech se tak uzavře kariéra muže, jehož mladému týmu na ministerstvu se přezdívalo "kindermanagement" a o němž Paroubek hovořil jako o nejslabším členovi kabinetu. Může se těšit na tučné odchodné: jako končící místopředseda vlády a ministr spravedlnosti dostane celkem 663 500 korun.
Co bude dělat dál? Při otázce, zda jeho příjmy odchodem z vlády poklesnou, neskrývá Němec svůj údiv. "Pokles? Znám poměry ve sférách, kam zhruba mířím, a příjmového poklesu se neobávám. Mírně řečeno," řekl Němec MF DNES v posledních dnech svého pobytu na ministerstvu.
Už během práce ve vládě prý dostal několik nabídek od zavedených právnických firem. "Lákalo by mě zastupovat běžné klienty," říká muž, který rád chodí na chřestovou polévku za tři sta korun do pětihvězdičkového hotelu Paříž na pražském Starém Městě.
Doktor práv Němec se tak vydá po stopách Stanislava Grosse, který se po odchodu z politiky živí jako právník. "Na rozdíl od něj mám už koncipientskou praxi za sebou," říká Němec.
Jak vlastně vypadala kariéra politika, který podle průzkumů patřil k nejméně oblíbeným a nejméně viditelným členům vlády? I když si Pavla Němce většina lidí spojí jen s předvolební kampaní podporující kouření marihuany a tvrdým bojem za vydání katarského prince do vlasti, politik toho stihl za osm let ve vysoké politice více.
"Byl jsem idealista"
Třeba dovést svou stranu k drtivé porážce v parlamentních volbách (0,3 procenta hlasů), a sám si tak připravit vlastní politický konec. Ale jako "hrobař" se necítí. "Nastoupil jsem do rozjetého vlaku, který jel z kopce, a nedokázal jsem ho zastavit," popisuje dnes svůj neúspěch bývalý unionistický předseda. "Spirála sestupu Unie svobody se roztočila už dlouho před mým předsednictvím."
Když Němec v roce 1998 zahajoval v poslanecké lavici svou politickou dráhu, byl prý idealista. "Měl jsem růžové představy o tom, co všechno dokážu změnit a co dobrého prosadit. Zjistil jsem ale, že je to složitější," říká a žehrá na politikaření, kvůli kterému často neprojdou dobré věci jen proto, že se to někomu momentálně nehodí.
"Myslím, že já sám jsem nikdy nepolitikařil, a to i za cenu určité ztráty popularity," tvrdí Němec. Roků strávených v politice nelituje. "Byla to obrovská zkušenost, za kterou jsem rád," říká.
Při otázce, jakou udělal v politice největší chybu, se Pavel Němec dlouze zamyslí. "Nevím, proč bych se přiznával k chybám," vypadne z něj nakonec. Pak se však přece jen rozhovoří. "Možná jsem měl být v některých rozhodnutích uvážlivější, více je konzultovat. Také jsem se zpočátku na ministerstvu příliš dlouho rozhlížel," říká Němec a tvrdí, že oba tyto nedostatky později napravil.
Ve známkování si nelibuje
A neúspěšná volební kampaň? Jak se milovník chřestové polévky cítil, když seděl v tričku na trávě a diskutoval s "huliči" marihuany? "Cítil jsem se mezi nimi v pohodě. Bylo to příjemné," říká někdejší předseda strany, která šla do voleb s heslem "It‘s legal to use it" (V kontextu: Hulit se smí). "Kampaň se nepovedla, ale to tenkrát nemohl nikdo vědět," říká Němec.
Jak by se mladý právník oznámkoval jako ministr? "Nemám rád známkování, ale povedlo se mi několik věcí včetně těch, na které moji předchůdci nestačili." Jako příklad uvádí, že prosadil zvýšení počtu státních zástupců a soudců, kterým také zařídil asistenty.
Kromě odpovídání na pracovní nabídky teď čekají na Pavla Němce i jiné povinnosti. S manželkou Ivou čekají v říjnu narození prvního potomka.
