Svůj odchod z vysoké politiky avizovala ministryně školství už před několika měsíci a ani nekandidovala do Poslanecké sněmovny.
Téměř čistě mužský svět jí nejspíše chybět nebude. Po svých zkušenostech nevěří, že by muži-politici o ženskou konkurenci příliš stáli.
"Občas bylo těžké se do jejich světa vlomit. Jednou se třeba na vládě kolegové domlouvali, že nějaký problém proberou v sauně. Já jsem říkala: Počkejte, já u toho jednání chci být taky, vezměte mě s sebou. Nevzali," vzpomíná Buzková.
MF DNES uspořádala při příležitosti odchodu Buzkové z politiky anketu mezi žáky deváté třídy. "Svou" ministryni děti dobře znají. Všichni oslovení deváťáci v základní škole v pražské ulici Sdružení vědí, že Buzková před lety sama docházela na jejich školu.
Čím je "jejich" ministryně potěšila a naopak naštvala? "Dobré je, že se snažila získat pro školství víc peněz. Ale tím zákonem o tom, že si smíme podávat v prvním kole přijímaček na střední školy jen jednu přihlášku, moc lidí nepotěšila," napsala o ministryni patnáctiletá Zuzana.
Její kamarádka Lucie si Buzkovou oblíbila: "Je mi sympatická tím, že je to žena, která zvládne řídit ministerstvo." Změna systému přijímání na střední školy, kterou Buzková zavedla, vadí i patnáctileté Karolíně. A ještě něco podle ní mohla ministryně zlepšit: "Škoda, že nám nesnížila počet vyučovacích hodin," míní Karolína.
Bojovala se Zemanem, rozuměla si se Špidlou
Sebevědomým vystupováním a umíněností určité typy mužů dráždí. Na jméno jí už léta nemůže přijít třeba expremiér Miloš Zeman. Jeho poradci se ji dokonce snažili zdiskreditovat. Neuspěli.
Evidentní problém smířit se s populární a neposlouchající Petrou Buzkovou má, soudě z jeho výroků, i dnešní šéf ČSSD Jiří Paroubek.
"Nevím, čím je dráždím. Nechce se mi o tom mluvit, napadají mě v té souvislosti jen samé nepublikovatelné výrazy," říká Buzková.
Když jí jde o věc, dokáže se vzepřít autoritám už odmala. Jako dítě z rozvedené rodiny Buzkovou učitelé zaškatulkovali mezi "problémové" děti. "V sedmdesátých letech tenhle ,punc‘ stál za to. Když někdo něco provedl, hned to bylo na nás," vzpomíná ve svém knižním rozhovoru Buzková.
Tehdejší učitelka Buzkové Dagmar Šádková ze Základní školy Sdružení v Praze si na to dobře pamatuje. "Všechny děti z rozvedených rodin měly v třídnici před jménem povinně puntík. Znamenalo to, že jim máme věnovat větší pozornost. Petra ale žádný zvláštní přístup nepotřebovala. Patřila k nejlepším žákům," podotýká Šádková. Žákyně Buzková se se svou češtinářkou střetla jen jedinkrát.
Učitelka: Na logopedii nechtěla
"Ona skvěle recitovala. A to tak, že i největší raubíři ze třídy vždycky ztichli. Jednou, když recitovala báseň Na břehu řeky Svratky, jsem jí řekla, že by měla chodit na logopedii, aby si zlepšila výslovnost hlásek ,r‘ a ,ř‘. Odbyla mě, že je to neodnaučitelné," vybavuje si učitelka a dodává: "To byla poprvé a naposledy drzá. Po čase jsem si uvědomila, že tahle vada ji odlišuje od ostatních politiků, je tím vlastně typická."
Jako na výbornou studentku vzpomíná na Buzkovou i ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. "Už tehdy byla organizační typ. Pořád zařizovala nějaké výlety a akce. Hodně si cením, že se v politice vůbec nezměnila a nezpychla," upozorňuje Růžička, který Buzkovou vídá na abiturientských srazech.
Právnickou fakultu Univerzity Karlovy absolvovala v roce 1989. A v prvních listopadových revolučních dnech vstoupila do obnovené sociální demokracie. "Věděla jsem, že u toho musím být. Když jsem tam šla, očekávala jsem vznešené poslání, které skončilo tím, že jsem od prvního dne seděla v kanceláři a odepisovala lidem, kteří se hlásili do strany,“ říká Buzková.
Jenže už tehdy byla sebevědomá mladá žena nepřehlédnutelná. Hned v roce 1990 ji na sjezdu kolegové zvolili do funkce místopředsedkyně strany. Během několika následujících let vystoupala na přední místa žebříčku popularity. Po volbách v roce 1996 - už jako manželka ekonoma Josefa Kotrby, člena pravicové ODA - se stala místopředsedkyní Poslanecké sněmovny.
V prosinci porodila dceru Annu. Když jí média vyčetla, že se nechala zvolit do parlamentu, aby vzápětí odešla na mateřskou, odpověděla po svém: zůstala v práci a o malou Annu se starala přímo v poslanecké kanceláři.
Vzpoura proti Zemanovi měla následky
Tehdejšímu šéfovi ČSSD Miloši Zemanovi se vzepřela po volbách v roce 1998, kdy proti své vůli musela jako místopředsedkyně ČSSD spolupodepsat opoziční smlouvu s ODS.
"Ještě tvrdší chvilka přišla o dva roky později, kdy se opoziční smlouva upevnila tolerančním patentem. Ten už jsem nepodepsala," vzpomíná Buzková. Na zasedání vedení strany v roce 2000 oznámila, že raději skládá funkci místopředsedkyně. "Tehdy na tom ústředním výboru plakala," vzpomíná Buzkové asistentka Marie Richterová.
Odveta přišla záhy. MF DNES v květnu 2000 odhalila, že lidé z bezprostředního okolí premiéra Zemana vypracovali dokument pokoušející se Buzkovou zdiskreditovat pomocí pomluv mířících i proti její dceři. "Operace" se jmenovala Olovo. Autora policie nepotrestala.
"Asi nejšťastnější byla před volbami v roce 2002, kdy jsme dělaly kampaň pro Vladimíra Špidlu. Hrozně nás to bavilo," vybavuje si Richterová. Buzková tehdy dokázala získat i svého pravicově smýšlejícího muže. "Bylo to jedinkrát, co jsem Petru volil," říká Josef Kotrba.
Vladimír Špidla pak Buzkovou přizval do vlády. Stala se ministryní školství. Pro učitele a vysoké školy vybojovala víc peněz. Dokázala prosadit revoluční školský zákon. Jenže právě kvůli němu poprvé za svou politickou kariéru začala sklízet od veřejnosti kritiku. To proto, že zákon dětem přikazuje hlásit se v prvním kole přijímaček jen na jedinou střední školu.
Některých učitelů se zase dotklo, že svou dceru ministryně nesvěřila českému školství, ale dala ji na francouzské lyceum.
Teď, po šestnácti letech, Buzková v politice končí. "Myslím, že můj odchod je trvalý," říká.
Petra Buzková
Narodila se 7. prosince 1965 v Praze. V roce 1989 absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Krátce po listopadu 1989 vstoupila do obnovené ČSSD. V roce 1990 se stala místopředsedkyní strany.Od roku 1992 byla poslankyní, v roce 1996 se stala místopředsedkyní Sněmovny.
V roce 1998 spolupodepisovala opoziční smlouvu s ODS. Když se spolupráce obou stran měla upevnit pomocí tzv. tolerančního patentu zajišťujícího změnu volebního zákona, odstoupila z funkcí.
Ministryní školství se stala po volbách v roce 2002.
Je vdaná, s ekonomem Josefem Kotrbou má devítiletou dceru Annu.
