"Opatření měla odhalit pracovníky BND, kteří zapříčinili únik informací, jenž ohrožoval bezpečnost. Tato opatření byla v naprosté většině protiprávní," uvádí zpráva bývalého předsedy Spolkového soudního dvora Gerharda Schäfera.
Dokládá, že existovala široká spolupráce mezi agenty BND a novináři, kteří za peníze i za důvěrné informace donášeli na své kolegy. Podle závěrů zprávy docházelo k porušování svobody tisku i práv dalších lidí.
Dokument, který má více než 170 stran, obsahuje vyjádření donášejících novinářů, popisy schůzek i údaje o tom, které informace na sledované BND zajímaly.
Zveřejnění zprávy se zpozdilo kvůli úpravám prováděným na základě rozhovorů s žurnalisty, o kterých dokument pojednává. Ve zveřejněné zprávě jsou vynechána jména a novináři jsou označováni jen písmeny. Poslanci ale nakonec dospěli k názoru, že skutečnou parlamentní a veřejnou kontrolu může zajistit jen zveřejnění zprávy.
Dokument obsahuje výpovědi, podle kterých BND soustavně sledovala novináře, kteří o ní psali, ať už články nebo knihy. Někteří novináři tvrdili, že BND odposlouchávala bez soudního rozhodnutí telefony, sledovala faxy, nasadila na ně směrové mikrofony a některé žurnalisty prý sledovala i ve volném čase, například při nákupech s rodinou.
Schäfer ve zprávě ovšem uzavírá, že monitorování pošty a telefonů či faxů novinářů nelze prokázat. Kancléřství se prý o sledování nedozvědělo dříve než v listopadu 2005.
Aféra tím ovšem nekončí, protože stále více členů německé opozice žádá, aby poslanci zřídili vyšetřovací výbor, který by zjišťoval, kdo za věc nese politickou odpovědnost. Také proto, že bývalý soudce Gerhard Schäfer prý nemohl sám hledat ve spisech BND, ale informace získal ze spisů, které mu rozvědka dala k dispozici.
