Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí řeší spory o výživné, zabývá se ale také únosy dětí a mezinárodními adopcemi.
Vymáhání výživného tvoří osmdesát procent agendy úřadu. Ve většině případů je dlužníkem cizinec. Méně častěji se stává, že dlužné výživné vymáhá cizinec nebo cizinka na českém občanovi. Specifickým případem je Slovensko.
"Většinou jde o komplikovanou spleť právních problémů. Každá země má jiné zákony. Pokud má například česká žena s dítětem, jejíž manžel zmizel někam do Latinské Ameriky, rozsudek od českého soudu, který potvrzuje její právo na výživné, nemá zdaleka vyhráno," vysvětluje zástupkyně ředitele úřadu Markéta Nováková.
Z výroční zprávy úřadu vyplývá, že nejvíce případů vymáhání výživného bylo zahájeno ve vztahu k Německu a ke Slovenské republice. Úředníci například v roce 2004 vymohli od takzvaných povinných v cizině přes dvanáct milionů korun. Opačným směrem putovalo přes pět milionů.
Únosy a adopce
Dalším předmětem práce brněnských úředníků jsou únosy, přesněji řečeno případy protiprávně přemístěných nebo zadržovaných dětí.
Jedná se o případy, kdy se jeden z rodičů kvůli partnerským neshodám vrátí do své země a vezme s sebou i dítě.
"Tím poruší právo výchovy druhého rodiče. Nemluvíme o kriminální podobě únosu, ale o takzvaném protiprávním přemístění nebo zadržení dítěte. Rodič, kterému bylo dítě přemístěno nebo zadrženo, je oprávněný požadovat jeho navrácení," vysvětluje Nováková.
CO NEVÍTE O ÚŘADECH
- nevíte čím se který úřad zabývá?
- články, odkazy
Čtěte přílohu www.idnes.cz/urady
Soud pak rozhodne, zde neexistují nějaké závažné důvody, proč nenařídit navrácení dítěte, jestli by mu po návratu například nehrozila nějaká psychická nebo fyzická újma.
"Soud přikládá váhu také přání dítěte. Tato úmluva platí do 16 let věku dítěte, ale když je dítě schopno posoudit, kde by chtělo být, pak soud jeho názor bere často v potaz. Jistě, že se spíš řídí přáním dítěte čtrnáctiletého než pětiletého," říká Markéta Nováková.
"Nejčastější případy jsou ty, kdy se české dívky provdávají nebo odcházejí do zahraničí. Tam si pořídí jedno dvě děti a po nějakých partnerských neshodách vezmou dítě a vrátí se zpět do Česka. Je to těžké. Většinou tam zůstává otec, který je oprávněný žádat navrácení dítěte. Tyto případy jsou často velmi dramatické," dodává Markéta Nováková.
Úřad se zabývá také mezinárodními adopcemi. "V tomto případě jde nejčastěji o adopce, kdy se adoptují děti z Česka do zahraničí, nejčastěji do severských zemí. V těch zemích je úroveň sociální péče na tak vysoké úrovni, že dětí volných k adopci jen naprosté minimum."
