ČTĚTE TAKÉ:
Z "VOŠek" se stala dobrá příprava na praxi
Devatenáctiletá Tereza Houšková z Turnova se už rozhodla: po maturitě na střední zdravotnické škole bude dál studovat.
"Přihlásím se na některou z vyšších odborných škol. Chci si udělat specializaci zubní techničky. Je to dobře placená práce a přitom je o ni zájem," plánuje.
Pokračovat ve studiu na vysoké škole v oboru všeobecná zdravotní sestra, který se učila doteď, se jí nechce.
"Vyšší odborná škola se víc soustředí na praktické zkušenosti a znalosti, a o ty mi jde nejvíce. Navíc od kamarádek vím, že snadno najdu místo už během studia, a budu si tak moci přivydělávat," vysvětluje Houšková své rozhodnutí.
Vyšší odborné školy si za více než deset let své existence vydobyly pevné místo na vzdělávacím "trhu". Zájem o ně se stabilizoval: hlásí se na ně každoročně více než 20 tisíc uchazečů. Loni uspělo v soutěži o volná místa 13 361 zájemců.
Spokojení inspektoři
Vyšší odborné školy chválí zaměstnavatelé i školní inspektoři. "Personální podmínky vyššího odborného vzdělávání jsou trvale nadprůměrné. Nadále se zlepšuje i vybavení těchto škol," píší ve své nejnovější výroční zprávě školní inspektoři.
Vyšší odborné školy si od nich "jedničku" vysloužily i tím, jak rychle dokážou srovnat znalosti svých čerstvých studentů, pokud jde o cizí jazyky a informační technologie. Právě v těchto dvou předmětech jsou největší rozdíly mezi studenty přicházejícími na vyšší odborné školy ze škol středních.
"Na konci prvního ročníku vyšších odborných škol je tato snaha většinou úspěšná," konstatují školní inspektoři.
Zlepšuje se i spolupráce vyšších odborných a vysokých škol. "Hodně našich absolventů pokračuje ve studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. S touto školou spolupracujeme, našim absolventům uznává předměty, které se učili u nás, a oni pak získají bakalářský diplom rychleji," říká Jaromír Beran, ředitel Vyšší odborné školy pedagogické a sociální a Střední pedagogické školy v Kroměříži.
Možnost uznávat absolventům vyšších odborných škol některé předměty, které už studovali, mají vysoké školy od loňského ledna. Těch, které jí využívají, je však zatím málo. "Je to určitě škoda. Ve Zlíně jsou k našim absolventům vstřícní, protože s nimi mají dlouhodobě mimořádně dobré zkušenosti," vysvětluje Beran.
Soukromá Vyšší zdravotní škola v Plzni zase spolupracuje s vlastní školou vysokou.
"Naše společnost provozuje obě školy, takže můžeme i vzájemně koordinovat nabídku studijních oborů," vysvětluje ředitelka školy Ilona Mauritzová.
Zatímco vysoká škola nabízí bakalářské vzdělání například pro profesi všeobecné zdravotní sestry či porodní asistentky, vyšší odborná škola ji doplňuje.
"Máme tam obory, které se na vysokých školách neučí. Jako třeba diplomovaný zubní technik nebo diplomovaný zdravotnický záchranář. Naši absolventi snadno nacházejí uplatnění v praxi právě proto, že se vyšší odborná škola soustředí na výuku praktických dovedností," upřesňuje Mauritzová.
