"Databáze je svým způsobem poctou všem, kteří ve válkách bojovali. Je to důkaz toho, že se na ně nezapomnělo. Každý si tak může ověřit, kde jeho dědeček bojoval nebo padl," řekl Jan Pejšek z tiskové služby ministerstva obrany.
První databáze československých legionářů se vytvářela od roku 2002 a obsahuje seznam československých legionářů z 1. světové války. Čítá zhruba 130 tisíc jmen. "Práce jsme museli na nějaký čas přerušit kvůli tehdejším povodním," konstatoval šéf Ústředního vojenského archívu Josef Žikeš.
Naplno se podle něj práce opět rozběhly až v roce 2004. "Najali jsme brigádníky, kteří ověřovali údaje o legionářích. Vycházeli jsme z dostupných archivních materiálů, tehdejších rozkazů nebo seznamů padlých," popsal práci na databázích Žikeš.
Druhá databáze je seznamem padlých československých vojáků v zahraničních jednotkách v období 2. světové války. Začala vznikat v roce 2004 a obsahuje údaje o takřka sedmi tisícovkách vojáků.
Vojenský ústřední archiv na databázích pracoval několik let a hodlá je na základě ohlasů a podnětů veřejnosti i badatelů postupně upravovat a rozšiřovat. "Plánujeme vždy dvakrát do roka určitou aktualizaci," řekl Žikeš.
Za zhruba dva týdny fungování databáze na internetu zaznamenal obrovské množství ohlasů. "Každý den dostávám tak deset e-mailů. Příbuzní si ověří, že šlo skutečně o jejich předka, a žádají nás o kompletní spis," popsal zkušenosti Žikeš.
Vojenský archiv se podle jeho slov snaží zájemcům vždy vyhovět. "Kvůli tomu jsme to dělali," dodal Žikeš.
Obě databáze lez najít na internetové adrese www.army.cz/acr/vuapraha/index.htm.
