Lékaři ji sterilizovali, takže od té doby už nemohla mít děti. Sterilizaci ji domluvila matka. Tehdejším komunistickým úředníkům to stačilo, co na tom, že dcera byla už dávno plnoletá, měla třiadvacet let a sterilizaci výslovně odmítla.
Její případ není ojedinělý. Kanceláři veřejného ochránce práv se přihlásily už více než dvě desítky žen, které si stěžují na nedobrovolnou sterilizaci v komunistické éře. Jejich případy byly podobné, tehdejší vláda se snažila snížit porodnost Romů.
"Sestřička z poradny mi tehdy před porodem navrhla, abych si dala hned po něm podvázat vaječníky, že čtyři děti stačí. Říkala, že v našem původu je, že často chodíme rodit. Tak mne uklidňovala, že to budu mít lepší," říká Věra M.
"Bylo tehdy součástí státní politiky regulovat porodnost Romů," říká zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. "Některé postupy ale byly z dnešního pohledu přinejmenším diskutabilní," dodává.
Tehdy platila vyhláška, podle níž mohli Romové dostat za sterilizaci peníze - až deset tisíc korun. "Když podepsali, dostali poukázky: na nábytek, na uhlí. Ale někdy nevěděli, že je to zákrok navždy," říká Markéta Luňáčková ze sociální poradny.
Otázku, zda sterilizace Romů nebyly nezákonné, řešila po pádu komunismu i generální prokuratura, ale bez výsledků. Dnes, patnáct let po pádu komunismu, začal případ prošetřovat ombudsman.
Na potrestání případných viníků je však kvůli promlčení pozdě, stejně tak na vymáhání odškodnění soudní cestou. "Jedinou možností by bylo odškodnění státem. Zatím ale zpracováváme podklady," řekla zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová.
Problém sterilizace před rokem 1989 se objevil poté, co si několik romských žen stěžovalo na podobný postup v současnosti. O jejich stížnostech bude jednat komise ministerstva zdravotnictví.
