Novelu zákona o ústavní výchově, která reaguje na dva nedávné případy brutálních vražd, na nichž se podílely nezletilé děti, už schválila legislativní rada vlády a teď čeká na to, až ji odsouhlasí ministři.
"Teď je nejdůležitější, aby se nám podařilo ten návrh prosadit. Jde o to, aby dítě v jakémkoli věku, které je nebezpečné, mohlo být izolováno," řekla ministryně Petra Buzková.
Nepodporuje návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce na snížení věkové hranice trestní odpovědnosti dětí. "To nic nevyřeší, zase tu bude nějaká věková hranice, za kterou ten problém zůstane."
Za mřížemi a bez vycházek
Děti v ústavech budou nově rozděleny do tří skupin. Podle toho se bude odvíjet i režim v příslušném zařízení. Ty, u nichž soud nařídil "ústavní výchovu", která se používá tehdy, když rodiče dítě zanedbávali a soud jim ho odebral, budou v "otevřených" ústavech s volným režimem, vycházkami i návštěvami.
Děti, které už se dopustily nějakého trestného činu a soud jim nařídil "ochrannou výchovu", už nebudou žít s ostatními v jednom zařízení. V "jejich" ústavech nebudou povolené samostatné vycházky (to aby se zamezilo útěkům) a zapomenout mohou i na návštěvy kamarádů. Podívat se za nimi budou smět jen příbuzní.
Podobný režim jen s mřížemi na oknech a s dohledem psychologů a psychiatrů pak bude platit i ve speciálním ústavu pro zvlášť nebezpečné děti. "Buď to bude samostatný ústav, nebo jen oddělení při některém z nynějších domovů," podotkl Pilař.
V Česku zatím uzavřený ústav pro děti do patnácti let chybí. Malí násilníci jsou kvůli tomu v ústavech společně s ostatními dětmi. Tak je to nyní třeba v Dětském domově se školou v Kostelci nad Orlicí, kde mají dva hochy ve věku jedenáct a dvanáct let, kteří se podle policie podíleli na srpnové vraždě jedenaosmdesátileté ženy v Olešnici.
"Režim mají jako ostatní, jen se jim víc věnují psycholog a psychiatr. Nějaká izolace podle nynějšího zákona nepřipadá v úvahu," říká ředitel domova Jan Vodička. Oba nezletilí chlapci podezřelí z vraždy, kteří jsou v Dětském domově se školou v Kostelci nad Orlicí, tak mají povolené i vycházky, i když smějí ven jen s dozorem.
Docházejí normálně i do školy, která je přes ulici. Domov v ní má vyčleněné patro, ale o přestávkách se mohou děti stýkat s ostatními žáky. "Co se pro ty dva změnilo, je asi jen ten zvýšený dohled lékařů. Pokoušejí se společně s chlapci najít příčinu toho, co se stalo," dodal ředitel domova Jan Vodička.
Pokud vláda a pak i parlament novelu zákona o ústavní výchově, kterou přichystala ministryně školství Buzková, schválí, přibude všem dětem, které žijí v ústavech, jedna nová povinnost: na přání ředitele domova se budou muset kdykoli podrobit odběru moči a krve kvůli vyšetření, zda neberou drogy či nejsou pod vlivem alkoholu.
Jen vězení to nespraví
Psychologové a ochránci dětských práv však upozorňují, že jen vězení pro malé delikventy problém nevyřeší. Potíž je podle nich v tom, že se Česko o opuštěné a problémové děti špatně stará.
A má jich nejvíc. Z každých deseti tisíc dětí do tří let jich v Česku vyrůstá v dětských domovech šedesát. V Rumunsku je jich jen 33, na Slovensku 31, v Polsku devět a ve Slovinsku ani jedno.
"Pokud jde o počty dětí žijících v ústavech, je na tom Česká republika nejhůř z Evropy. Země kolem se s tím snaží něco dělat, u vás se neděje nic," řekl MF DNES prezident Mezinárodní organizace pěstounské péče Chris Gardiner.
Ústavy sice existují i jinde v Evropě, ale zavírá se do nich co nejméně dětí. Jakmile to jde, jsou děti - i ty problémové - dávány k adopci nebo alespoň umísťovány v pěstounských rodinách.
