Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) svým návrhem spolupracující agentury překvapila, nicméně souhlas získala. I když za cenu poznámek, že nedrží dohody.
Američané kolegům alespoň slíbili, že budou vynášet na oběžnou dráhu jejich družice a moduly.
Hlavním motivem jsou finance. Desítky miliard dolarů, které se ušetří omezením letů k ISS a v podstatě zastavením její stavby v polovině, půjdou na nové projekty. Prezident George Bush chce do roku 2020 vrátit člověka na Měsíc. - více zde
Podle původních plánů měla být v budoucnu stanice přizpůsobena pro pobyt až sedmi astronautů. Teď se počítá už s maximálně čtyřčlennou posádkou od roku 2009, oznámil jeden z náměstků NASA Fred Gregory.
"Předpokládá to rok usilovné práce, mnoho tvrdé práce," konstatoval Gregory.
V současnosti jsou na palubě Američan Mike Fincke a Rus Gennadij Padalka. Jejich úkolem bylo mimo jiné opravit porouchaný gyroskop. - více zde
Vesmírná základna na oběžné dráze kolem Země se tak zřejmě už nikdy nestane takovým střediskem vědeckého i komerčního výzkumu, jak bylo původně plánováno.
Konec raketoplánů je definitivní
Přiškrcení financí na ISS znamená také potvrzení konce provozu amerických raketoplánů. USA zastavily lety po loňské havárii Columbie, která shořela nad Texasem i se sedmičlennou posádkou při návratu z kosmu.
V březnu příštího roku by měla NASA raketoplány opět pustit na oblohu, do roku 2010 ale chce jejich provoz definitivně ukončit. K ISS teď létají pouze ruské vesmírné lodě Sojuz, což rozvoj stanice omezilo.
Američané ustoupili od vybudování obytného a záchranného modulu. Náměstek Gregory také naznačil, že se omezí dlouhodobé pobyty posádek na ISS.
První část Mezinárodní kosmické stanice byla vypuštěna na oběžnou dráhu v roce 1998 jako společný projekt 16 států vedených USA. První astronauti na ISS "bydleli" v roce 2000.
