Eskorta přivedla doživotně odsouzeného vězně do jednací síně deset minut před půl devátou. Přímo v místnosti na něj pohlíží speciální jednotka v neprůstřelných vestách, další policisté hlídají ulice kolem soudní budovy.
Samotného Kajínka, který se od svého příchodu usmívá, hlídají tři příslušníci justiční stráže, dva mu stojí po boku a jeden za ním. Další dva zajišťují okna.
Kajínek tvrdí, že je nevinen, že v Plzni vůbec nebyl a na nikoho nestřílel. Před soud proto předstoupí další svědci. Očekávala se hlavně výpověď korunního svědka střelby v serpentinách u borské věznice v Plzni Vojtěcha Pokoše. Ten jako jediný 1993 střelbu na bílou mazdu podnikatele Štefana Jandy v květnu přežil.
Před osmi lety se v jednací síni plzeňského soudu otočil na Jiřího Kajínka a prohlásil: "To je ten muž, který na nás střílel." Kajínek dostal o několik měsíců později za tento zločin doživotí.
Plzeňský soud před dvěma měsíci odročil projednávání Kájinkovy žádosti kvůli zdravotním problémům advokáta Kolji Kubíčka. - více zde
Tentokrát ale Pokoš, který měl svědčit jako první, odmítl vypovídat.
Před soud ale předstoupil jeho společník z cely Miroslav Brabec a tvrdil, že mu Pokoš o případu vyprávěl a řekl, že nestřílel Kajínek, ale policie. Myslí si, že je Kajínek nevinný a dvojnásobnou vraždu nespáchal.
"Je normální, že si vězni o svých případech povídají," reagoval na jeho výpověď Kajínek. Soudu ještě připomněl, že byl Pokoš dva a půl roku ve vazbě a po svědectví proti němu byl propuštěn.
Před soud by mělo předstoupit celkem pět svědků, ale není jisté, zda přijdou. Jeden se totiž zdržuje na neznámém místě a další odmítl komunikovat s Kajínkovým advokátem.
Kajínek v průběhu jednání požádal soud o vyvětrání jednací síně, protože se tam nedalo dýchat. Soud mu vyhověl. Okna se ale otevřela až o přestávce, kdy odsouzený v jednací síni nebyl a rovněž proto, aby hluk z ulice nerušil záznamové zařízení.
Byl to hodný kluk, popisuje Kajínka jeho sestra
Před soudem promluvila i Kajínkova o tři roky starší sestra Miluše Rozsívalová. "Jirka byl hodný kluk," popsal a připomněla, že oba měli krásné dětství, které by jim jiné děti mohly závidět. Prázdniny oba trávili na chatě a chodili s otcem na ryby.
Se svým bratrem měla společný dětský pokoj.
Kajínek byl podle ní mezi kamarády oblíben a vždy bránil mladší a slabší. Když bylo Kajínkovi 13 let odešla na internát a pak podle svých slov ztratila o bratrovi přehled, protože se setkávali pouze o víkendech.
U soudu vypovídal i policista, který v době činu, za který byl Kajínek odsouzen, sloužil na obvodním oddělení Plzeň-Bory. Na místě vraždy byl mezi prvními.
V autě našel jednoho mrtvého podnikatele Štefana Jandu a zraněného jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Ten podle něj o činu nechtěl mluvit. Policista se ho ptal, kdo jim to udělal. "To je jedno nechte to být," odpověděl podle policisty zraněný.
Policista na místě činu vyslechl asi sedm lidí. Svědci mu ukázali směr, kam střelec v šedém plášti prchl. Soud se zajímal, zda policista neviděl mezi "diváky" někoho, kdo by odpovídal popisu. Policista, který už u policie asi šest let nepracuje, prý nikoho takového neviděl. Protokol, který sepsal, se později ztratil.
Vypovídal i policista Jiří Kreuzer, který byl stíhán s Kajínkem kvůli podezření, že ovlivňoval svědky a mařil tak dopadení pachatele. Soud ho ale obžaloby zprostil. Před plzeňským soudem zopakoval své předchozí výpovědi a poukázal na postup policie při vyšetřování.
ČLÁNKY O PŘÍPADU JIŘÍHO KAJÍNKA
 Eskorta vede Jiřího Kajínka, odsouzeného v roce 1998 k doživotí za dvojnásobnou vraždu, do budovy plzeňského krajského soudu. (20. července 2004) |
 Eskorta vede Jiřího Kajínka, odsouzeného v roce 1998 k doživotí za dvojnásobnou vraždu, k plzeňskému krajskému soudu. (20. července 2004) |
 Eskorta přivedla Jiřího Kajínka, odsouzeného v roce 1998 k doživotí za dvojnásobnou vraždu, před senát plzeňského krajského soudu. (20. července 2004) |
 Vězeňská stráž hlídá Jiřího Kajínka, odsouzeného v roce 1998 k doživotí za dvojnásobnou vraždu, v budově plzeňského krajského soudu. (20. července 2004) |
