K srdci Německa, Berlínu, postupovali už v červnu 1944 vojáci od východu i jihu. Rudá armáda postupně osvobozovala od německé okupace sovětské území, západní spojenci se v létě 1943 vylodili na Sicílii a v jižní Itálii.
Sověti chtěli po Američanech a Britech otevření západní fronty už od roku 1941, kdy Hitlerova vojska napadla Sovětský svaz. Spojenci poprvé uvažovali o vylodění na kontinent již v roce 1942.
Plánování invaze do Francie ale začalo v lednu následujícího roku. Němci se invazi připravovali také. Po celém francouzském atlantickém pobřeží, kde vylodění očekávali nejvíc, vybudovali systém opevnění - Atlantický val.
Operace, kterou vojenští plánovači nazvali Overlord, byla zahalena mnoha zastíracími manévry. Spojenci měli strach, že bude jejich plán vyzrazen. Snažili se proto klamnými zprávami přesvědčit Němce o tom, že invaze přijde v oblasti Calais a případný útok v Normandii bude jen zastírací operace.
"Jsou na vás upřeny oči celého světa. Naděje a modlitby lidí milujících svobodu budou kráčet po vašem boku," řekl generál Eisenhower před začátkem operace svým vojákům . Prvním padlým na straně spojenců byl Emile Bouetard. Člen de Gaullových jednotek Svobodných Francouzů seskočil v noci z 5. na 6. června. Některé zdroje udávají, že ho zabil gruzínský voják Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova.
Do dějin zasáhlo počasí
Důležitým faktorem, který rozhodoval o úspěchu akce, bylo vybrání vhodného data invaze. Při "Dni D" se musel sejít ve správný čas mořský příliv, měsíc, a pokud možno i dobré počasí. Velitel operace, americký generál Dwight Eisenhower, vybral za den D 5. červen.
Do plánu ale zasáhla vyšší moc. Operace Overlord musela být na poslední chvíli o den posunuta - kvůli nepřízni počasí. Část invazních se dokonce musela vracet, protože už byla na cestě k francouzskému pobřeží. Do učebnic dějepisu tak jako datum invaze vstoupil šestý červnový den roku 1944.
První přistáli výsadkáři
Večer 5. června začala spojenecká letadla bombardovat německé pozice, radarové stanice a mosty v Normandii. Ve stejnou dobu dopadaly bomby i v okolí Calais. Spojenci tak chtěli do poslední možné chvíle udržovat německé velení v nejistotě, kde se invazní vojska skutečně vylodí.
| Do historických knih se dostal šestapadesátiletý americký brigádní generál Theodore Roosevelt. "No co, tak tedy začneme válku zde!" prohlásil když zjistil, že v čele svých jednotek přistál na pláži Utah téměř dva kilometry od plánovaného místa. |
Kolem půlnoci přistáli v Normandii první britští výsadkáři, brzy po nich přistáli i jejich američtí kolegové. Jejich úkolem bylo zajistit, případně zničit, důležité strategické body. Děla a další těžkou výzbroj dopravily parašutistům kluzáky. Na padácích seskočilo přes patnáct tisíc Američanů a osm tisíc Britů.
Před šestou hodinou ráno začaly německé pozice na pobřeží i spojenecké lodě. O půl hodiny později vyběhli na pláže Utah a Omaha první američtí vojáci. O hodinu později je následovali Britové a Kanaďané na plážích Gold, Juno a Sword. Celkem bylo během 6. června 1944 na plážích Normandie vysazeno 156 tisíc spojeneckých vojáků.
Boje na jednotlivých plážích
Pláž Utah - ležela na pravém křídle invazních jednotek. Od půl sedmé se tu vyloďovali členové americké 4. pěší divize. Navigační chyba zavedla útočící vojáky do méně chráněného sektoru a do konce dne přistálo na pláži 23 250 vojáků se 1700 vozidly. Celkové ztráty na Utahu činily zhruba 300 mužů.
Pláž Omaha - byla druhá zprava. Na velmi dobře bráněném úseku utrpěli vyloďující se vojáci nejtěžší ztráty celého dne D. Německá obrana měla pozice na útesech, které byly až třicet metrů vysoké. Obranu se Američanům podařilo prolomit až kolem poledne s podporou lodních děl. Celkem se na Omaze vylodilo 43 250 vojáků. Mrtvých a vážně zraněných bylo na tři tisíce.
Pláž Gold - prostřední z pláží dobývala britská 50. pěchotní divize. Vojáci se zde vylodili v půl osmé, tuhý německý odpor překonali až odpoledne. Zabito nebo vážně vážně zraněno bylo tisíc mužů z celkových 25 tisíc, kteří se během celého dne na Goldu vylodili.
Pláž Juno - druhou pláž od východu měli přidělenu Kanaďané z 3. pěchotní divize a 3. tankové brigády. Vyloďujícím se pěšákům ulevil od německé palby až příjezd obojživelných tanků. Kanaďané zpočátku rychle postupovali a zdálo se, že dosáhnou hlavního cíle - města Caen.
Kolem poledne se ale zadrhli boji v městečku Berniéres a zdržení se nepodařilo dohnat. Caen pak padlo až po měsíci bojů. Den D na pláži nepřežily čtyři stovky kanadských vojáků, osm set jich bylo vážně zraněno. Celkem přistálo 21 400 vojáků.
Pláž Sword - na nejvýchodnější pláž útočila britská 3. divize. Během dvou hodin se Britové dostali dva kilometry od pobřeží. Odpoledne ale německé jednotky podnikly protiútok, který se Britům podařilo odrazit až večer. Zahynulo tisíc z téměř 29 tisíc vojáků, kteří na této pláži přistáli.
