Když dokáže včas odjet do vlasti, Česko ho vydat nemůže.
Příklad? Když loni na jaře česká média zveřejnila informaci, že byl na českošvýcarského podnikatele Josefa Šťávu vydán v souvislosti s korupční aférou v Německu zatykač, upozornil ministr vnitra Stanislav Gross, že majitele firmy Diag Human ani jiného českého občana nemůže stát předat do ciziny.
Od pátku je ve sněmovně novela, která počítá s vydáváním českých občanů před zahraniční soudy, před schválením.
Eurozatykač chybí i jinde
Česko zatím není ani zdaleka jedinou zemí, která by měla eurozatykač přijmout a zatím se tak nestalo.
"Členské země se dohodly, že evropský zatykač přenesou do svých vlastních zákonů do června tohoto roku, takže Česku už moc času nezbývá," řekl Pietro Petrucci, mluvčí komisaře Antonia Vitorina, který má v EU na starosti spravedlnost.
Ačkoli se na změně zákonů, které by umožnily rychle předávat pachatele závažných trestných činů, domluvily evropské státy krátce po teroristických útocích na USA v roce 2001, eurozatykač zatím nebyl přijat v pěti členských zemích unie.
"Pokud evropský zatykač v Česku neprojde, bude to pro nás velmi nepříjemná situace," řekl v pátek ve sněmovně ministr spravedlnosti Karel Čermák. Ani on, ani premiér Vladimír Špidla přitom nedokázali říci, jaké by státu hrozily sankce, pokud Česko vydávání občanů neumožní.
Cizí soud, pak české vězení
Proti přijetí eurozatykače ve sněmovně ostře vystoupily opoziční ODS a KSČM. "Není správné, abychom zmenšovali práva českých občanů, která jsou zakotvena v ústavě," řekl Jiří Pospíšil z ODS.
Opozici nepřesvědčilo ani to, že po odsouzení v cizině by si čeští občané mohli "odsedět" trest v Česku, když o to sami budou mít zájem. Sněmovna o eurozatykači rozhodne ještě na dubnové schůzi.
