Předloha se podle stínového ministra školství ODS Waltera Bartoše příliš neliší od návrhu zamítnutého v minulém volebním období.
"I tento návrh spíš komplikuje příležitosti k celoživotnímu vzdělávání. I tento návrh svěřuje byrokratům pravomoci rozhodovat o tom, kolik žáků se smí v jakém oboru vzdělávat, nebo která obec smí mít školu," namítá Bartoš.
Vládní návrh mimo jiné předpokládá, že ze škol zmizí osnovy. Žáci by se už neměli "biflovat", spíše se naučit informace sami vyhledávat. Vzdělávací programy předepíšou školám jen základní rámec znalostí, které by měly žákům předat.
Zákon mění podobu maturitní zkoušky, která by od roku 2008 měla mít státní a školní část. Žáci víceletých gymnázií budou po prvním stupni skládat přijímací zkoušky, aby se srovnaly jejich šance s uchazeči přicházejícími ze základních škol.
Součástí balíku změn je samostatný zákon o pedagogických pracovnících. Ministerstvo školství si od něj slibuje zvýšení prestiže učitelů. Plat mladých pedagogů bude víc záviset na dalším vzdělávání a nikoli na tom, jak dlouho ve školství působí.
Reforma nabrala roční zpoždění
Ministryně školství Petra Buzková slibovala zákon už loni na jaře. Vláda ho schválila až letos v březnu po vleklých diskusích.
Ve vládní koalici se například vedl spor o to, jestli má být poslední rok školky zdarma a zda zachovat školné na vyšších odborných školách. Školné se na těchto školách bude platit dál, i když Buzková původně chtěla, aby byly zadarmo.
Odborná veřejnost měla připomínky k podobě jednotných státních maturit.
Zatímco někteří pedagogové navrhovali, aby se skládala jen z českého a cizího jazyka, jiní požadovali i povinnou matematiku. To zase odmítaly některé střední odborné školy. V konečném návrhu proto matematiku nahradil volitelný předmět.
