Hlavním cílem kontaktních zastupitelských úřadů NATO je propagace aliance a podpora partnerských zemí.
V každé partnerské zemi je na dvouleté období vybráno jedno velvyslanectví členské země NATO, které plní roli takového kontaktního velvyslanectví. České ambasády už zastávaly takovou roli v litevském Vilniusu a v rakouské Vídni.
"Je to důkaz důvěry. Usilujeme o další kontaktní centrum v Bělehradě," prozradil český velvyslanec při NATO Karel Kovanda na konferenci v Brně, která hodnotí uplynulých pět členství země v alianci.
Jak podotkl velvyslanec ve Vídni Petr Mooz, kontaktní ambasáda nezastupuje oficiální zájmy NATO. "Je to dobrovolný úkol. Plní především informační službu a pomáhá dané zemi v prohlubování vztahů s aliancí a v přípravě na případný vstup do NATO," řekl.
Kontaktní ambasáda v Bělehradě by podle expertů mohla pomoci vylepšit vztahy Srbska a Černé Hory s NATO, které dosud nebyly po vojenské operaci aliančních sil na jejím území v roce 1999 napjaté. Česká republika má na Balkáně tradičně dobré jméno z minulosti i z působení v mírových operacích.
Demokratičtí představitelé nové vlády, která přišla k moci po pádu Slobodana Miloševiče na podzim 2000, začali dávat najevo, že jsou připraveni zlepšit vztahy s NATO. V roce 2002 se Jugoslávská svazová republika dokonce rozhodla zahájit proces přistoupení k programu NATO Partnerství pro mír.
Ten je všeobecně považován za předpokoj vstupu do Severoatlantické aliance. Umožňuje zemím podílet se na mnoha aktivitách NATO bez členství v této organizaci. Jeho cílem je vybudovat stabilitu a pevnější vojenskou spolupráci mezi účastnickými zeměmi.
Nicméně averze vůči alianci v Srbsku nadále přetrvává především v řadách stoupenců bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče. Každý rok na 24. března si například tisíce Srbů v Bělehradě připomínají zahájení leteckých útoků NATO na Jugoslávii při válce o Kosovo.
Severoatlantická aliance tehdy v roce 1999 zaútočila, aby zastavila represe Srbů proti etnickým Albáncům v Kosovu. Letecké útoky trvaly 78 dní a přinutily Miloševiče, aby srbské síly stáhl z této provincie. Ta je nyní pod správou OSN.
Etničtí Albánci v Kosovu naopak každý rok slaví výročí bombardování jako obrat v jejich boji za nezávislost.
