Soudní martyrium začalo v roce 1997, kdy Vodárenská akciová společnost (VAS) propustila jednoho zaměstnance pro opakované porušování pracovní disciplíny.
Okresní soud ve Znojmě prohlásil propuštění za neplatné a krajský soud v Brně po dvojím putování případu mezi Znojmem a Brnem rozsudek v září 1999 potvrdil.
Soud nařídil počkat...
VAS proto v prosinci 1999 podala dovolání k Nejvyššímu soudu a v lednu 2000 také ústavní stížnost. Ústavní soud ji však tehdy označil za nepřijatelnou s odůvodněním, že nebyly vyčerpány všechny zákonné cesty, dokud nerozhodl Nejvyšší soud.
Firmě tím dal na srozuměnou, aby podala ústavní stížnost během šedesátidenní lhůty po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten v září 2000 dovolání zamítl. Podle jeho názoru nešlo o věc právně zásadního významu, která by zakládala přijatelnost dovolání.
...a za rok řekl, že je pozdě
Nato VAS ve lhůtě znovu podala stížnost. K jejímu velkému překvapení ji Ústavní soud odmítl jako pozdní. Argumentoval tím, že rozhodnutí Nejvyššího soudu neřešilo podstatu věci a nemohlo být považováno za poslední zákonný opravný prostředek.
Lhůta k podání ústavní stížnosti prý začala běžet v listopadu 1999, kdy bylo VAS doručeno rozhodnutí krajského soudu.
VAS usoudila, že Ústavní soud porušil její právo na přístup k soudu tím, že odmítl její ústavní stížnosti, aniž je řádně prozkoumal. Obrátila se proto na Evropský soud pro lidská zpráva ve Štrasburku.
V žalobě na Českou republiku uvedla, že ji Ústavní soud svým prvním rozhodnutím uvedl v omyl a uplatnil v obou případech jinou jurisdikci.
Ve lhůtách neměla jasno ani vláda
Česká vláda uváděla, že si není jista, zda dvojí odmítnutí ústavních stížností mohlo porušit právo VAS na přístup k soudu. Rozhodnutí ponechávala na štrasburském tribunálu. Ten ovšem zároveň vyzvala, aby stížnost označil za nepřijatelnou.
Podle kabinetu totiž nebyla podána v předepsané půlroční lhůtě. První rozhodnutí Ústavního soudu, které prý mohlo firmu VAS poškodit, jí totiž bylo doručeno v dubnu 2000 a stížnost do Štrasburku byla podána až v dubnu 2001.
VAS argument o zpoždění odmítla s tím, že druhé rozhodnutí Ústavního soudu dostala až v únoru 2001. Za pravdu jí dal štrasburský tribunál, který loni v lednu označil stížnost za přijatelnou.
Nyní rozhodl, že bylo porušeno právo firmy na přístup k soudu.
"Vláda již podnikla nezbytné kroky, aby k dalším podobným případům v budoucnu nedocházelo. K nápravě by měla přispět zejména novela zákona o Ústavním soudu, kterou nedávno schválil parlament," sdělil Jiří Kmec z ministerstva spravedlnosti.
