Smečka z ODS vedená mladým Topolánkem nepřesvědčuje o ničem jiném, než že chce Špidlu dostat. Možná ani to ne. Klapou zuby naprázdno. Děsí je totiž představa, že by se role vyměnily.
Kanci zleva, povzbuzováni lesním mužem Zemanem, jsou nebezpečnější. Nevede je však nic jiného než závist. Chtějí Špidlu rozdupat, protože vypadá jinak než ostatní ze stáda. Už jsme nakloněni zvolat: Špidlo, vydrž! a hlasitě ho povzbuzovat.
Neukvapujme se. Nestojíli honci za mnoho, neznamená to, že kořist stojí za víc. Špidla sice běží o život, ale o nic jiného. Takzvaná reforma, na kterou vsadil bytí a nebytí, vsadil je lepenicí, která už stačila dohřát chudé i bohaté, ale která nepomůže ani těm, ani oněm.
Romantického tu není už vůbec nic. Špidla se sice rád ukazuje jako bojovník proti korupci. Ale stačí se podívat, kam byl dosazen Tvrdík a jak neúplatný je policejní sbor šedé eminence Grosse, a hned vidíme, že to není tak horké. Navíc i kdyby premiér skutečně podnikal rázné kroky k vyčištění společenského vzduchu, při jeho pověstné politické neobratnosti by to mohlo vést k pravému opaku.
Josef Hojdar nejspíš reformu nepodpoří, zdá se tedy, že Špidlovi odpůrci se odhodlají koncem září k rozhodujícímu útoku na jeho Achillovy šlachy. Premiér má velice slušné možnosti, jak útok odrazit.
Už mnohokrát se ukázalo, že hlasy našich zásadových komunistů jsou volně na prodej. Ostatně ani ODS neví, co by si počala, až vytrvalec padne. Už by o tom měla začít přemýšlet. Prosté zákony fyziky nás totiž přesvědčují o tom, že běžet takhle zarytě za nosem se nedá věčně.