Bratři a sestry, nesvačte, tleskejte!

Na jedné z tribun stadionu Evžena Rošického na Strahově, kam se o víkendu sjely tisíce příznivců svědků Jehovových, se odehrál v sobotu neobvyklý rozhovor. "Přemýšlela jste někdy o Bohu?" ptá se jedné návštěvnice maminka, jíž se za ruku drží asi čtyřleté dítě. "Jasně, přemýšlela."

"A studovala jste někdy Boha?" ptá se maminka dál. Na klopě má odznak svědků Jehovových, církve, kterou někteří považují za sektu a jiní za novou náboženskou skupinu.  "Co myslíte tím studovala? Chodím na přednášky z filozofie a tam mě nutí přemýšlet i o Bohu..." "Já ale myslím opravdové studium. Hlubší. Pod vedením učitele..."

Tenhle rozhovor by šel rozvést mnohem dál, patrně na několik stránek nebo hodin. Leckdo už podobný absolvoval třeba na ulici nebo před obchodem, kde ho znenadání s otázkami o Bohu oslovil neznámý člověk.  

Kdo jsou Svědci Jehovovi?
Náboženská skupina vznikla na přelomu 19. a 20. století v Americe. V Čechách se její činnost šířila od počátku devadesátých let, kdy obcházeli byty a nabízeli časopis Strážná věž.

Svědci Jehovovi odmítají transfuzi krve, předmanželský milostný styk, neslaví Velikonoce, Vánoce ani narozeniny.

V roce 1993 svědci Jehovovi požádali v ČR o registraci jako církev s tím, že se vzdávají zákazu transfuzí a odmítání civilní služby. Na otázku ministerstva kultury, zda navádějí k těmto věcem své přívržence, odpověděli, že ne.

Desítky článků v různých publikacích svědků však svědčí o opaku. Z toho pramení přesvědčení některých lidí, že svědci patří mezi "registrovanou církev".

Ve skutečnosti je to nová náboženská skupina, jejíž některé praktiky jsou podle odborníků nebezpečné.

V podstatě však jde jen o jedno: svědci Jehovovi se ke vstupu mezi sebe snažili přemluvit další "ovečku". Za několik měsíců by mohla mít křest. Tak jako v sobotu stovky lidí na sportovním stadionu Evžena Rošického v Praze.

Je parno a do nafukovacího bazénku na atletické dráze vchází snad stokilová žena v pestře květovaných šatech. Nesvléká se: projde bazénkem a zase po schůdkách vyjde, zmáčená do poslední nitě. Je pokřtěna, právě pro ni začal nový život. Nebo si to alespoň myslí. Z tribun se ozývá sporadický potlesk.

Zapomeňte na jídlo
Najednou přiběhne pružným krokem muž, rozkročí se na schody a začne křičet optimistickým hlasem: "Bratři a sestry, nesvačte! Tleskejte! Přece nevyměníme tenhle okamžik za jídlo!" Pochopíte, že je to jakási "jehovistická" roztleskávačka.

Žádné barevné třásně ani podkolenky se však nekonají, "povzbuzovač" má šedé kalhoty a bílou košili. Sklízí úspěch, lidé začínají tleskat.

Norma Leradová, která přijela z Olomouce, je šťastná: "Máme pocit, že naši bratři a sestry se vydali tou pravou cestou," říká.

Po křtu přicházejí další body programu setkání svědků Jehovových. Přednášky, obvykle k smrti nudné a sešněrované ideologií. Člověka, který je na takové akci poprvé, zaujmou minimálně některé názvy.

Na programu je "Nenávidění bez příčiny" nebo "Unavení, ale nikoli ochablí". Lidé, kteří si je přišli vyslechnout, vypadají různě, většinou však jsou svátečně oblečeni.

Lze si je představit, jak přicházejí k vašim dveřím, zazvoní a zeptají se: "Co si myslíte o Bohu?" A více či méně otevřeně vás začnou lákat do svých řad.

Zhruba polovina svědků Jehovových měla na stadionu své děti. Z nich budou pravděpodobně také jehovisté. Zatím však nejsou. "Baví mě, když se zpívá," říká například devítiletý Martin, který přijel na setkání do Prahy s rodiči z Nymburka. "Ale když někdo mluví, tak se nudím. Raději bych byl s klukama u rybníka."

Nová adeptka náboženské skupiny Svědků Jehovových se nechává křtít v bazénu na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově (20. července 2003)

Noví adepti náboženské skupiny Svědků Jehovových stojí frontu na křest v bazénu na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově (20. července 2003)

Členové náboženské skupiny Svědků Jehovových zpívají žalmy na svém setkání na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově (20. července 2003)