Americká sonda Duch úspěšně odstartovala z vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral v 19:58 středoevropského času.
NASA původně plánovala start sondy na neděli 8. června odpoledne, ale kvůli špatnému počasí ho odložila o 24 hodin.
Bouřky však z floridského mysu Canaveral neustoupily ani o den později, a tak byl stanoven třetí pokus - na úterý 19:58 SELČ.
"Mise není ohrožena, protože v těchto dnech máme k dispozice dost vhodných startovacích oken," komentovala odklady NASA.
První sondu s technickým označením Mars Exploration Rover A (MER-A) nese do vesmíru raketa Delta-II. Na 25. červen je pak přichystán start druhého identického robota MER-B.
Pojízdné sondy dostaly jména, která v soutěži vybrala devítiletá školačka z Arizony Sofi Collisová. První pojmenovala Spirit (Duch), druhou Opportunity (Příležitost).
Pokud vše proběhne podle plánu, první sonda se ve výšce 120 kilometrů nad zemským povrchem odpoutá od nosné rakety, zažehne vlastní pohon. K Marsu dorazí na počátku ledna. Přistání druhé sondy je načasováno na 25. ledna.
Ve vybavení terénních vozítek vážících kolem 180 kilogramů nechybí mimo jiné panoramatická kamera, tři spektrometry pro geologický průzkum a mikroskopický zobrazovač vzorků hornin. Přístroje umožní pátrat po vodě, provádět geologický průzkum a zkoumat složení atmosféry.
Kamery umístěné ve výšce 1,5 metru na otáčivém stožárku zajistí stereoskopický pohled na terén rudé planety v plném úhlu 360 stupňů. Robotické rameno, které bude přikládat měřící přístroje na zkoumané horniny a půdy, bude schopno vykonávat téměř shodné pohyby jako lidská paže s loktem a zápěstím.
Do atmosféry rudé planety vniknou sondy MER rychlostí téměř 20 tisíc kilometrů za hodinu pod úhlem 15 stupňů, a proto jsou vybaveny padáky a vzdušnými polštáři, které jim zajistí měkké přistání.
Několik stovek metrů nad povrchem začne brzdění, "airbagy" se nafouknou, ve výšce několika metrů opět splasknou a ponechají šestikolá vozidla volnému pádu. Protože gravitace je na Marsu menší než na Zemi, sondy se po dopadu zřejmě několikrát odrazí, asi kilometr se budou kutálet a poté dopadnou na kola.
Rovery přistanou ve dvou pečlivě vybraných místech - Gusevově kráteru a lokalitě Meridiani Planum - s výskytem široké škály minerálů, které se obvykle tvoří za přítomnosti vody v kapalném stavu.
Obě místa naznačují, že se zde mohla být voda. Právě za její přítomnosti většinou vzniká šedý krevel, který se nachází v Meridiani Planum. Na dně Gusevova kráteru se zase nachází řečiště, směřující do velké jámy.
"Kdysi tam muselo být něco jako jezero. Jsou to pohádková místa, která se díky své odlišnosti vzájemně doplňují," říká geolog Steve Squyres z Cornellovy univerzity.
Nové americké sondy jsou mnohem pohyblivější než předchozí Sojourner, kterou na rudou planetu přinesl přistávací modul Mars Pathfinder. Sojourner za 12 týdnů na Marsu zdolal zhruba délku jednoho fotbalového hřiště.
Sondy MER urazí během jednoho dne, který na Marsu trvá přibližně stejně dlouho jako na Zemi, asi čtyřicet metrů, přičemž mise potrvá nejméně devadesát marsovských dnů, tedy asi 92 dnů pozemských.
Palubní počítače roverům umožní automaticky reagovat na nepředvídané překážky, což bude nezbytné vzhledem ke denní časové prodlevě v komunikaci mezi Marsem a pozemským řídícím střediskem.
Projekt amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se časově i náplní téměř shoduje s evropskou misí Mars Express, která odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur v pondělí 2. června. - více zde
 Umělecký koncept ukazuje americkou vědeckou sondu Mars Exploration Rover po přistání na planetě Mars. |
