EU sice požaduje přesunout telekomunikační služby do vyšší sazby DPH, neříká však, že DPH musí být našich 22 procent. Může to být méně.
Vláda také udělala to, co v hrubých obrysech udělat musela, o rok dříve, než jsme se smluvně zavázali.
Překvapivé bylo načasování. Poslanci zařadili tento bod na program na poslední chvíli, ještě ve čtvrtek dopoledne s tím nikdo nepočítal.
Tendence však překvapivá není. Neúprosné trendy pohltí nás, ať už v této zemi bude vládnout kdokoli. Vězme, že DPH musela zvýšit i současná opozice, kdyby byla u vlády.
Všechny evropské státy budou muset pod tlakem globální konkurence snižovat daně z příjmu podniků a lákat investory stále atraktivnějšími pobídkami. Těžiště daňových příjmů států se proto bude stále více přesouvat do daní nepřímých. To je neúprosná globální realita.
Z čistě liberálního pohledu není žádná daň lepší nebo horší. Každé zvyšování daní je špatné. V takových Spojených státech dokonce v Evropě oslavovaná DPH neexistuje, protože je občanavi skrytá, netransparentní, tudíž neústavní.
Proti zvýšení hlasovala ODS komunisté. Vládní koalice si zkoušela obnovení disciplíny. Proč byli komunisté proti? Protože rádi zvyšují daně pouze bohatým.
Nějaký výrazný nárůst inflace v důsledku zvýšení daně zřejmě nehrozí. Ve většině vyspělých evropských zemí a také v Japonsku i v USA dochází totiž k poklesu cen, který se přelévá i k nám. Nízký dolar pomáhá držet na uzdě i ceny ropy.
Je symptomatické, že vláda hájila ohlášenou rozpočtovou formu zvyšováním daní. Můžeme se vsadit, že až přijde na jakékoli šetření a škrty, půjde to mnohem více ztuha. Jestli to vůbec půjde.
