"Čekáme, až se nám ozve s novými požadavky," hlásila v pátek mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Až do pozdního večera bylo čekaní marné. "Vyšetřovací tým je ale stále v pohotovosti," řekla Kosinová.
V praxi to znamená, že tým složený z detektivů pražské policie a z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu drží v centrále policie hlavního města nepřetržité služby. S nimi také psycholog a vyjednavač.
V tuto chvíli totiž pomáhají kriminalistům víc než kdy jindy znalosti lidské duše. Například když v roce 1998 "lovili" policisté bombového atentátníka Mariana Monczku, který také vydíral stát, hrála psychologie důležitou roli.
"Vzhledem k vývoji situace jsme zvažovali, zda si s ním můžeme či nemůžeme dovolit dopisovat přes teletext, čímž bychom stále ještě neznámého pachatele provokovali. Po poradě s psychology jsme nakonec tohle riziko podstoupili," vzpomínal na tehdejší taktiku v knize Obchodník se strachem vyšetřovatel Jiří Tvrdý.
Právě při nenápadném provokování nakonec Monczka o sobě prozradil řadu informací, které nakonec vedly k jeho dopadení. Zda stejnou taktiku zvolila policie i tentokrát, nikdo oficiálně neřekne. "Musíme s ním nejdříve mluvit, abychom se o něm něco dozvěděli," naznačuje neurčitě jeden z členů současného týmu.
Specialisté si všímají i na první pohled nepodstatných detailů. Třeba podle toho, že se to ve vyděračových dopisech hemží gramatickými chybami, se dá usuzovat, že proti nim nestojí vzdělaný člověk. Ale ani to neplatí stoprocentně.
Když například už zmiňovaný Monczka napsal v dopise pro policii hrubku "Tím Výbuch" (míněn pracovní tým Výbuch), poznamenal si vyšetřovatel Tvrdý do notesu "chyby vypadají uměle". Policisté také z databází vybírají recidivisty, prověřují jejich alibi, rozhazují sítě v podsvětí a čekají, zda se jim od "jazyků z prostředí" nedonesou důležité informace.
Současné drama se netýká jen policistů. Nemocnice v těchto dnech utrácejí desetitisíce korun za ostrahu, záchranná služba prověřuje, zda je vybavena protilátkami pro případ, že by vyděrač opravdu otrávil jídlo v pražských nemocnicích.
A v neposlední řadě zasedají i komunální politici, kteří se snaží veřejnost ujišťovat, že mají situaci pod kontrolou. Ostatně i popsané manévry mohou být tím, co anonyma uspokojuje.
"Pachatelem takového činu může být i takzvaný zážitkový typ. Činí mu potěšení, když uvádí do pohotovosti velké týmy lidí a poutá na sebe pozornost," vysvětluje policejní psycholožka Ludmila Čírtková.
