Jenže prakticky to je jinak a premiér to naposledy poznal minulý týden: sněmovnou neprošlo hned několik důležitých "vládních" zákonů. Znamená to tedy, že vládě vypovídá poslušnost čím dál víc jejích poslanců a že se čas křehké vládní koalice naplňuje?
Kdo chybí?
Na první pohled to tak vypadá. Vláda nedokázala prosadit zákon o spotřební dani, o soudech a soudcích ani novelu mediálního zákona. Vládní politici se zatím uklidňují a porážky minulého týdne přičítají "špatné organizaci". Jinými slovy: koalice nebyla schopna dostat k hlasování dost poslanců.
"Neviděl bych to nějak dramaticky," říká předseda poslanců ČSSD Petr Ibl. "Je pravda, že jsme minulý týden měli velké problémy, ale řekl bych, že se to časem uklidní."
Ibl přiznává, že se koalice už nemůže spoléhat na "toleranci" opozice tak jako dosud. Při hlasování o spotřební dani hlasovali proti vládě i někteří poslanci ODS, kteří slíbili, že se "vypárují" s chybějícími koaličními zákonodárci a nebudou hlasovat.
"ODS nám něco podobného udělala poprvé," říká Ibl. "Je to pro nás určitý signál, že chce začít vládě více škodit. Je to možná revanš za nedávno odvolanou vysílací radu."
Zástupci ODS se takovým argumentům jen usmívají - je zřejmé, že se nad problémy koalice dobře baví. "Ať si vláda zamete před vlastním prahem," doporučuje poslanec ODS Miroslav Beneš.
"Je to jen a jen její neschopnost něco prosadit. A pokud jde o párování: pokud se někdo chová slušně, nemáme s tím problém. Když se však poslanci a ministři ani neobtěžují dát dopředu vědět, že budou chybět, a pak se starají na poslední chvíli, ať se nediví."
ODS na své neústupnosti nemůže prodělat. A její vliv se může ještě zvýšit: ministr vnitra Stanislav Gross v Hospodářských novinách prohlásil, že by vláda měla častěji hledat podporu právě u ODS. "Komunikovat můžeme o všem, ale výsledek je pochopitelně nejistý," glosuje to Beneš.
Neviděli jste Rusnoka?
Před půl rokem byla Špidlovým zlým snem poslankyně US-DEU Hana Marvanová, která nepodpořila vládní "povodňové balíčky". Nejmenší vládní strana pak musela podepsat dodatek koaliční smlouvy, v němž se zavázala k poslušnosti.
Dnes však má Špidla takového rebela v řadách vlastní strany - svého dávného spolupracovníka, exministra a dnes poslance Jiřího Rusnoka. Ten se minulý týden bez vysvětlení nezúčastnil vzpomínaných hlasování a špičky ČSSD už podle deníku Právo začaly vymýšlet, jak se Rusnoka elegantně zbavit - například vysláním na lukrativní zahraniční post. (Předseda klubu Ibl však uznává, že Rusnok vypárován byl, a v další spolupráci nevidí problém.)
Rusnok tvrdí, že nehodlá vládě škodit za každou cenu: "Uvažuji o tom, že bych odešel z politiky. Mám nějaké nabídky ze soukromého sektoru a rozmýšlím se. Rozhodnu se brzy, během několika dnů až týdnů, protože už je to neudržitelné," říká.
"Ve vedení ČSSD existuje jakýsi strach z mé samostatnosti. Je mi jasné, že pokud setrvám, budu ten, na koho se budou svádět neúspěchy vlády ve sněmovně. To je nesmysl. Každé klíčové hlasování je vlastně hlasováním o důvěře, to se nezmění, ani když odejdu ze sněmovny."
Příští týden ukáže
Rusnokova slova může potvrdit už příští týden, kdy koalici čekají další dvě důležitá hlasování. Je přitom jasné, že to nebude žádná idyla. Klíčový zákon o nájemném je sice na papíře "vládním" návrhem, s největší pravděpodobností ho však kvůli předpokládanému nízkému růstu činží nepodpoří lidovci ani unionisté. ČSSD - jak přiznává Ibl - nezbude než spoléhat na podporu komunistů.
Velkou poziční bitvou se pak zřejmě stane volba nových členů vysílací rady. Špičky koalice chtějí, aby se o radních hlasovalo veřejně, ODS naopak prosazuje tajnou volbu.
Hlasování o způsobu volby tak zřejmě rozhodne i o podobě nové rady. Při veřejné volbě se koalici pravděpodobně podaří obsadit plánovaných 9 ze 13 míst v radě. Tajná volba by však mohla koalici už po několikáté ukázat, jak to ve skutečnosti s její soudržností je.
