Nejvyšší soud zamítl jak dovolání nejvyšší státní zástupkyně, tak stížnost ministra spravedlnosti Pavla Rychetského proti verdiktům nižších soudů, které trojici opakovaně od podezření osvobodily.
Z rozsudku městského soudu... Ze zásady presumpce neviny zakotvené v § 2 odst. 2 trestního řádu a vycházející z čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyplývají pro soud dvě důležitá pravidla. Pravidlo " in dubio pro reo" a pravidlo, podle něhož musí být obviněnému vina prokázána. V tomto konkrétním případě soud dle svého názoru vyčerpal všechny dosažitelné důkazy a po jejich provedení zůstaly i nadále pochybnosti o tom, zda loupežné přepadení pošty spráchali všichni tři obžalovaní Erben, Bednář a Brotánek. Aby soud neměl o vině obžalovaných pochybnosti, musely by zde být další důkazy, které spolu s pachovými stopami, půjde-li o důkazy nepřímé, utvoří ucelený řetězec... |
Pachové stopy totiž soudcům jako jediný důkaz nestačily. Incident se odehrál poslední říjnový den 1997 na poště v Praze 6 v Dejvicích. Tři maskovaní lupiči si odnesli 28,5 milionu korun.
"Soudce Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona i dovolání nejvyšší státní zástupkyně zamítl. Stížnost i dovolání soudce projednával současně, protože to umožňuje zákon," řekla iDNES mluvčí Nejvyššího soudu Dana Janíčková.
Soudce František Hrabec o kauze rozhodl v neveřejném zasedání. "Důvody, které ho vedly k zamítnutí, sdělí až poté, co bude jeho verdikt v písemné formě doručen všem zúčastněným stranám," dodala.
Trojici obžalovaných, které policie dopadla asi měsíc po činu, osvobodil pražský městský a poté i pražský vrchní soud. Podle rozsudků se sedmatřicetiletému P. E., třiatřicetiletému J. B. a osmadvacetiletému M. B. nepodařilo vinu prokázat.
Nejvyšší soud jako jediný mohl verdikty zrušit a vrátit věc k novému projednání. "Proti rozsudku lze podat stížnost k Ústavnímu soudu, pokud budou splněny všechny zákonné podmínky," podotkla Janíčková.
Ministr i nejvyšší žalobce zproštění viny kritizovali
Rychetský i nejvyšší státní zástupce však kritizovali, že se soudy neřídily právním názorem Nejvyššího soudu, který už před lety ve věci rozhodoval.
Z rozsudku vrchního soudu... Za této důkazní situace je nutno vyslovit souhlas se závěry nalézacího soudu, že při absenci důkazů přímých se nepodařilo shromáždit ani důkazy nepřímé v takovém množství a kvalitě, aby vytvářely souvislý řetězec, který by vedl k obžalovaným jako jediným možným pachatelům a vylučoval by jakoukoliv jinou verzi a že byť se podezření vůči obžalovaným nepodařilo zcela vyvrátit, závěr o jejich vině s jistotou vyslovit nelze ... |
Rychetský se podle ČTK ve své stížnosti odvolával mimo jiné na paragraf trestního řádu, podle něhož orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu.
Advokát J. B., jednoho z podezřelých, rozhodnutí Nejvyššího soudu přivítal. "Je to jediný možný výsledek, protože můj klient ani jeho údajní spolupachatelé ten skutek nespáchali," řekl Štěpán Roman ČTK.
Kauza ztroskotala na důkazech
Policisté byli přesvědčeni, že tři muži (J. B., M. B. a P. E.) přepadli poštu v maskách a odnesli si peníze. Stejný názor měl i státní zástupce.
Přímé důkazy nedostal soud žádné. Proti podezřelým mužům svědčily pouze pachové stopy z místa loupeže a z nákladního automobilu, který pachatelé k činu použili. S pomocí další moderní metody - detektoru lži - se obžaloba pokoušela dokázat, že obžalovaní o loupeži vědí víc, než přiznávají.
Ani pachové stopy, ani detektor lži, se však zatím nikde ve vyspělém světě jako přímý důkaz neuznávají. Podle soudu je lze použít pouze jako důkaz doplňující okruh důkazů přímých.
"Tyto důkazy sice považuji za přesvědčivé, ale pouze nepřímé. Přitom policii nic nebránilo, aby zajistila lepší, nezpochybnitelné důkazy," uvedla loni v dubnu po vynesení rozsudku soudkyně Městského soudu v Praze Pavla Augustinová.
Vrchní soud se s jejím stanoviskem ztotožnil. "Důkazy nasbírané obžalobou jsou zcela nedostatečné," konstatoval.
