Osmasedmdesátiletý bývalý šéf Ústřední správy spojů Hoffmann je obžalován z vlastizrady, a kdyby byl odsouzen, hrozí mu, že za mřížemi stráví zbytek života.
Pokud vše dobře půjde, rozsudek padne v pátek.
V pondělí v procesu proti Hoffmannovi vypovídal soudní znalec z oboru historiografie Vojtěch Mencl, historik a někdejší předseda odborné komise, která po listopadu 1989 události z let 1967-1970 vyšetřovala.
Je u Hoffmanna větší šance na potrestání než u Jakeše a Lenárta, které soud obžaloby z vlastizrady prozatím zprostil?
Jakeš a Lenárt nebyli tehdy, tedy v roce 1968, tak významní či tak ochotní spolupracovat s okupanty.
Lenárt se tehdy hodil marod, Jakeš byl bezvýznamný, nikdo nevěděl, že později udělá kariéru. Kdežto Hoffmann byl součástí plánu příprav na okupaci. Bez něj by nebylo možné zajistit to, co chtěl Brežněv tedy vypnout rozhlas.
Věděl o invazi s předstihem?
I když to dnes popírá, pověřil tehdy vedoucího sekretariátu, aby mu připravil organizační schéma lidí, kterým může poručit v souladu s Brežněvovým plánem. Ti lidé se sešli u něj na sekretariátu už kolem šesté večer před 21. srpnem. Bylo jich kolem deseti.
Nepočítáme-li Jakeše a Lenárta, o jejichž osudu ještě rozhodne nadřízený soud, je Hoffmann poslední, kdo se zodpovídá za vlastizradu?
Myslím si, že Hoffmann je poslední. Pokud vím, nikde není tak rozsáhlá důkazní základna jako právě u něj.
Proč?
Je na něj nejvíc usvědčujícího materiálu. Snažil se ze všech sil, aby tu svou roli splnil. Vlastně ze všech ji splnil nejlíp. Pak měl u Sovětů tu nejlepší pozici. Ne náhodou se stal členem politbyra. Patřil mezi ty, které bychom mohli označit jako absolutně věrné.
