Korač ve středu vyjmenoval dvacet hlavních podezřelých, čelních představitelů bělehradského gangu. Většinu z nich se zatím nepodařilo vypátrat.
Je mezi nimi bývalý velitel speciální policejní jednotky Milorad Lukovič, další muž měl údajně vazby na bezpečnostní služby a policie ho podezírá z účasti na několika atentátech. Síť organizovaného zločinu vyrostla podle Korače za Miloševičovy vlády.
Hlavní podezřelý je profesionál
Milorad Lukovič je považován za profesionálního zabijáka. Veřejnost ho zná pod přezdívkou Legija. Pětatřicetiletý muž si ji vysloužil ve francouzské Cizinecké legii. Válečné zkušenosti sbíral také v polovojenských jednotkách Željka Ražnatoviče, které nechvalně prosluly krutostí vůči civilnímu obyvatelstvu.
Koncem devadesátých let se Lukovič stal velitelem takzvaných červených baretů, speciální policejní jednotky srbské státní bezpečnosti. Djindjič se s Lukovičem setkal vpředvečer velkých demonstrací opozice v říjnu 2000.
Opoziční vůdce chtěl zabránil nasazení červených baretů proti demonstrantům. Lukovič Djindjiče ujistil, že nezasáhne. Právě toto setkání zavdalo spekulacím, které Djindjiče spojovaly s některými mafiánskými skupinami.
Podle jedné fámy se Djindjič zavázal, že bude Lukoviče chránit před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. "Každý bude za porušení zákona potrestán bez ohledu na své dřívější zásluhy," ujišťoval pak Djindjič veřejnost.
Lukovič o svůj velitelský post přišel na jaře roku 2001, když v jedné bělehradské restauraci vyvolal přestřelku. Někdejší opoziční vůdce Vuk Draškovič je přesvědčen, že Legija zorganizoval i vraždu čtyř funkcionářů jeho strany.
| Atentát šokoval představitele NATO |
Atentátníků bylo asi víc
Podle svědků stříleli před budovou vlády nejméně tři lidé. Oblečeni byli do modrých kombinéz zvláštních policejních jednotek.
Po útoku odjeli dvěma BMW a mercedesem. Policie v hlavním městě rozmístila hlídky a po těchto vozidlech pátrá.
Zorana Djindjiče zabily dvě střely jednoho nebo dvou ostřelovačů. Projektily zasáhly premiéra do hrudníku.
Atentátníci pálili z budovy vzdálené asi 200 metrů od parkoviště srbské vlády, kde premiér vystupoval z auta. Podle listu Glas byla zranění od střel v Djindjičově těle mimořádně velká, z čehož vyplývá, že vrazi použili velkorážnou speciální zbraň.
Svědci podle srbských médií atentátníky popsali jako osoby mezi 20 a 30 lety. Ministerstvo vnitra zatím žádné komuniké o průběhu atentátu nezveřejnilo. - více o atentátu zde
Výjimečný stav zvyšuje pravomoci policie
Úřady pouze oznámily podrobnosti o tom, čeho všeho se týkají mimořádná opatření v rámci výjimečného stavu. Omezují určitá práva a svobody zaručené ústavou a současně poskytují státním orgánům mimořádné pravomoce.
Opatření umožňují až třicetidenní internaci osob, ohrožujících bezpečnost jiných občanů nebo státu. Tyto osoby nemají právo na advokáta. Státní bezpečnost nemusí dodržovat listovní tajemství a smí prohlížet podezřelé byty bez povolení soudu.
Výjimečný stav vyhlášený úřadující prezidentkou Natašou Mičičovou zakazuje stávky a veřejná shromáždění.
Rovněž média jsou omezena: o důvodech vyhlášení výjimečného stavu smějí informovat pouze na základě oficiálních sdělení příslušných míst, jakékoli jiné zprávy na toto téma jsou zakázány.
Zda se to týká také spekulací o pachatelích atentátu, se zatím neví. Zde záleží na rozhodnutí Mičičové.
 Lidé kladou květiny a zapalují svíčky před budovou úřadu vlády, poblíž které byl zavražděn premiér Zoran Djindjič. (13. března 2003) |
