Účast britských vojáků v chystané válce - byť už operují v Perském zálivu - musí ještě schválit parlament.
"Pokud se budou chtít zúčastnit, jsou vítáni. Pokud ne, jsou způsoby, jak to obejít, a nezapojí se," komentoval americký ministr obrany Donald Rumsfeld.
I přes zmírnění postojů však britský premiér Tony Blair zůstává zastáncem úderu, i když nemá jednoznačnou podporu obyvatel i britských politiků.
Posunutí ultimáta není vyloučeno
Londýn na poslední chvíli před hlasováním o nové rezoluci navrhl sadu klíčových testů a posunutí dosavadního termínu ultimáta (17. březen) tak, aby Irák mohl během deseti dnů prohlásit, že bezpodmínečně odzbrojí.
Také Bílý dům, který dosud trval na 17. březnu, podle neoficiálních vyjádření připouští, že ohledně ultimáta je stále prostor k diplomacii. Washington i Londýn však odmítají dát Iráku na odzbrojení dalších 30 až 45 dní, jak navrhují někteří nestálí členové RB.
Washington však zatím oficiálně odmítl z tohoto ultimáta jakkoli slevit. "Jakýkoliv plán prodloužit termín odzbrojení je předem ztracený," uvedl mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.
"Jsem si jistý, že hovoříme o březnové akci. Nedívejte se za březen," řekl CNN britský velvyslanec při OSN Jeremy Greenstock, podle něhož je Londýn připraven přepracovat podmínky, které má Irák do vypršení ultimáta splnit.
USA chtějí hlasovat do konce týdne
USA chtějí o nové rezoluci hlasovat v Radě bezpečnosti OSN do konce týdne. Podle diplomatů je prvním možným termínem čtvrtek.
Šéf zbrojních inspektorů Hans Blix přitom předloží novou zprávu až po víkendu. Shrne, jaké odzbrojovací požadavky má Irák ještě splnit. Členové RB OSN podle Blixe projevili během konzultací výrazný zájem o podobnou zprávu. Šéf zbrojních inspektorů ji měl původně předložit až 27. března.
USA, Velká Británie a Španělsko předložily radě návrh rezoluce, která dává Iráku ultimátum ke splnění odzbrojovacích požadavků OSN do 17. března.
Někteří členové Rady bezpečnosti termín kritizovali jako příliš ukvapený, návrh rezoluce podle nich navíc objektivně neposuzuje ochotu Iráku ke spolupráci.
Nové rezoluci hrozí veto
Iniciátorům nové rezoluce se dosud nepodařilo pro rezoluci zajistit podporu devíti hlasů, proto hlasování odložili. Navíc Francie a Rusko pohrozily vetem.
USA a Velká Británie původně chtěly o rezoluci dát hlasovat už v úterý. Podle Bílého domu se ale rozhodne do konce týdne.
Pro pokračování zbrojních inspekcí v Iráku se opětovně vyslovil i čínský prezident Ťiang Ce-min, který telefonicky hovořil s americkým prezidentem Georgem Bushem a spolkovým kancléřem Gerhardem Schröderem.
Toho Ťiang podle zprávy agentury Nová Čína ujistil, že většina členů rady a zbrojních inspektorů sdílí názor, že v odzbrojování Iráku byl dosažen pokrok, rezoluce 1441 je efektivní a práce by se neměla vzdávat v půli cesty.
Veto nebrání válce ani míru
Diplomaté zatím našli způsob, jak případné veto obejít.
Takzvaná "sjednocující rezoluce pro mír", přijatá v roce 1950 s cílem zastavit vpád severokorejských komunistických jednotek do Jižní Koreje, totiž umožňuje Valnému shromáždění zasáhnout, pokud je ohrožen mír a Rada bezpečnosti na takovou situaci patřičně nezareaguje.
Na tuto zřídka používanou rezoluci upozornil jeden z bývalých amerických diplomatů.
"Za korejské invaze jsme byli dostatečně bystří, abychom poznali, že Sovětský svaz zřejmě použije veta," připomněl někdejší americký velvyslanec při OSN William van den Heuvel.
Van den Heuvel, který patří k odpůrcům války proti Iráku, označil nedávná Bushova prohlášení o irelevantnosti OSN za demagogii.
Těm členům OSN, kteří odmítají podpořit užití síly, pak vzkázal: "Máme stále ještě možnost jít s otázkou Iráku okamžitě před Valné shromáždění a předložit ji k hlasování světu."
