"Rusko, Německo a Francie prosazují pokračování inspekcí včetně značného posílení počtu expertů a technického vybavení," uvedl francouzský prezident Jacques Chirac, který plán v Paříži představil.
Trojice zemí míní, že stávající rezoluce č. 1441 o odzbrojení Iráku stále dává prostor pro vyjednávání. Mírová iniciativa znamená těžkou ránu pro USA, které prosazují vojenský úder proti Iráku.
Podle mínění Moskvy, Berlína a Paříže by válka měla být posledním řešením. "Chceme zajistit, aby byl Irák odzbrojen mírovou cestou," četl Chirac z prohlášení.
"Doufáme, že naše iniciativa bude tento pátek kladně přijata. Pro Francii a Německo by to byl úspěch, kdyby se podařilo předejít válce," uvedl už v neděli německý ministr obrany Peter Struck.
Tisk před oficiálním zveřejněním iniciativy spekuloval, že by do Iráku měl být vyslán sbor vojáků OSN - takzvaných modrých přileb. Zajistili by volný pohyb zbrojních inspektorů. Peter Struck to však odmítl.
|
Vše se točí kolem Iráku |
|
U-2 mohou létat nad Irákem |
|
NATO rozdělila obrana Turecka |
|
Česko: NATO má povinnost Turecku pomoci |
|
Rakouská města se připravují na válku |
|
Americké aerolinky se barví do zelena |
Šéf inspektorů Hans Blix má v pátek předložit další zprávu o výsledcích inspekcí. Pokud potvrdí, že Irák nadále odmítá spolupráci při svém odzbrojování, bude pro Francouze a Němce obtížné hájit jejich návrhy.
Američané evropský plán v první reakci odmítli. Šéf americké diplomacie Colin Powell řekl, že pro takové řešení již čas vypršel. Amerika naopak přitvrdila. Podle britského tisku chystá spolu s Angličany návrh své rezoluce pro OSN, v níž má Saddám Husajn dostat 48 hodin na opuštění Iráku.
Řada jiných zemí včetně velmocí však vyjádřila podporu pro francouzsko-německou iniciativu. "Nepochybuji o tom, že se k tomu připojíme," uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Ivanov. Stejný postoj zaujala i Čína nebo Řecko, které nyní vede EU.
Zatímco evropské země vesměs francouzsko-německou iniciativu vítají, v USA vyvolala velké rozhořčení - s Američany se o návrhu totiž zatím nikdo nebavil. Ti se o ní dozvěděli poprvé z tisku.
Ještě při sobotní konferenci o bezpečnosti v Mnichově reagoval Struck na dotazy ministra obrany USA Donalda Rumsfelda velmi úsečně: "Zatím o tom nejsme připraveni mluvit." tom, jak se k ní nyní postaví OSN.
Dosud byl Bagdád v OSN kritizován za malou ochotu ke spolupráci. To dodávalo argumenty USA, které obhajují potřebu svého vojenského zásahu proti Iráku - a oslabovalo frontu kritiků a odpůrců jejich politiky na Blízkém východě.
Ti se nyní cítí osměleni a rozpory mezi Evropou a USA sílí. Přispěla k tomu i konference v Mnichově. Během ní německý ministr zahraničí Joschka Fischer přímo odmítl argumenty proti Iráku, jež Američané zveřejnili minulou středu. "Nemohu předstoupit před veřejnost a říci, že jdeme do války, protože jsou k tomu důvody - já v ně nevěřím," prohlásil Fischer otevřeně.
Neshody přiživila i malá Belgie. Její ministr zahraničí Louis Michel prohlásil, že Brusel zablokuje v NATO kroky na zajištění obrany Turecka v případě války proti Iráku. "O tom je již rozhodnuto," řekl Michel s tím, že tento krok prý podpoří i Francie a Německo. Všechny tři země odmítají opatření NATO s tím, že jsou zatím předčasná, protože k válce není důvod.
Michel byl také první vysoce postavený západní politik, který zpochybnil americké motivy pro vojenský zásah. Podle něho je Irák pro Ameriku náhradní cíl za Usámu bin Ládina, jehož se ani za rok a půl od atentátů v New Yorku nepodařilo chytit.
"Myslím, že to (politika vůči Iráku) souvisí s mocí, velmi pravděpodobně i s naftou a s ponížením, kterému byly Spojené státy vystaveny," uvedl ministr. Rumsfeld v Mnichově Belgii i další nepřímo kritizoval, když řekl, že "ohrožují důvěryhodnost aliance".
 Francouzský prezident Jacques Chirac vítá svůj ruský protějšek Vladimíra Putina v Paříži. (10. února 2003) |
