Jan Sokol již potvrdil, že skutečně chce kandidovat na prezidenta. Dal si však podmínku, že ho k tomu musí vyzvat celá vládní koalice. "Takovou nabídku bych přijal," řekl.
Sokolovi hraje do karet několik okolností. Zatím mu kandidaturu navrhla sice jen ČSSD, ale lidovci a unionisté na to reagovali slovy, že by se jim Sokol jako prezident líbil. Podle všeho bude velkou podporu nejen u nich, ale i u sociálních demokratů, kteří své dva dosavadní kandidáty (Jaroslava Bureše a Miloše Zemana) vždy potopili, a to kvůli vnitřním rozporům. Sokolovi totiž vyjadřují podporu překvapivě i nespokojenci v ČSSD.
Na Sokolovi se například shodli premiér Špidla i ministr práce Zdeněk Škromach, kteří dosud stáli proti sobě. Také místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová, která v minulé volbě pomáhala Zemanovi, označila Sokola za "vhodného kandidáta".
Hlasy všech sedmdesáti poslanců a jedenácti senátorů ČSSD však Sokol zřejmě nedostane. Ve straně totiž kvůli prezidentské volbě stále panuje napětí. Někteří poslanci vyčítají Špidlovi, že se s nimi nikdo nebavil a jméno kandidáta se dozvěděli až z médií.
"Úspěšnost volby záleží také na tom, zda bude Sokol přijatelný pro KSČM," upozornil sociální demokrat Zdeněk Koudelka. Komunistům, jejichž hlasy mohou rozhodnout, by Sokol nevadil. Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik však říká, že mu ještě chtějí položit několik otázek.
Velkým minusem přitom mohou být Sokolova dřívější prohlášení o poválečném odsunu sudetských Němců, který označil za ostudný. Sokol v roce 1995 v MF DNES prohlásil, že odsun sudetských Němců byla hanebnost, ale "žádný majetek vracet nebudeme".
Tenhle postoj by mohl být problémem pro některé politiky, především komunisty, kteří neradi slyší názory, že by se Česko mělo za poválečný odsun omluvit, nebo dokonce uvažovat o nějaké formě odškodnění. "Bude to jistě problém i pro několik sociálních demokratů, ale možná to nebude hrát až takovou roli," uvedl včera místopředseda poslanců ČSSD Antonín Macháček.
Sokolovi může přidat hlasy i strach poslanců a senátorů, že se jim nepodaří zvolit prezidenta ani napotřetí. To však může nahrávat i Klausovi. Podle některých informací totiž chtějí pro expředsedu ODS hlasovat někteří lidovci a unionisté. Klaus také může získat hlasy několika komunistů. Podle šéfa jejich poslaneckého klubu Pavla Kováčika pro něj "jednotlivci hlasovali".
Sokol by se měl už tento týden od Špidly dozvědět, jestli jej chtějí nominovat i lidovci a unionisté. "Čekám, až se mi ozvou," řekl Sokol.
Strany vládní koalice mají na výběr svého kandidáta čas až do půlnoci 25. února. Do té doby je možné nominovat účastníky prezidentské volby, která proběhne 28. února.
| Filozof Jan Sokol |
|
Sokol na hlavu státu už jednou kandidoval. V roce 1992 ho rovněž sociální demokraté navrhli na prezidenta ČSFR pro páté kolo voleb. V říjnu 1992 se kandidatury vzdal. Profesor Sokol, signatář Charty 77, má s ústavními funkcemi již zkušenost. V letech 1990 až 1992 byl místopředsedou Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR. V roce 1998 byl ministrem školství ve vládě Josefa Tošovského. Není v žádné politické straně, v minulosti byl členem Občanského hnutí a strany Svobodní demokraté-Liberální strana národně sociální. Členství se vzdal v roce 1996, kdy neúspěšně kandidoval za KDU-ČSL do Senátu. Sokol je ženatý a má tři dospělé děti. (ČTK) |
