Například v modré, zelené či fialové. O podobu, v jaké se objevuje dnes (vzrostlý muž s bílými vousy v červeném kabátě) se ve skutečnosti nejvíce "zasloužila" firma Coca-Cola, která v roce 1931 zahájila jednu z nejúspěšnějích reklamních kampaní všech dob.
Donedávna spíše malého mužíka připomínajícího elfa (v některých případech dokonce skřeta) náhle nahradil bodrý chlapík s růžolícími tvářemi opírající se o bedny s colou.
Autorem tohoto portrétu byl švédský ilustrátor Haddon Sundblom, jehož služby využívala Coca-Cola každý rok před Vánocemi až do roku 1964. Santa v té době získal celkem unifikované rysy.
Jejich předlohou byl malířův přítel, obchodník na penzi Lou Prentice. Když ten zemřel, začal stárnoucí Sundblom portrétovat sám sebe, pouze si přimalovával vousy.
Úspěch kampaně byl obrovský, takže všude na Západě je dnes módní tvrdit, že Santa Clause ve skutečnosti vyrobila Coca-Cola. Je toto tvrzení pravdivé? Abychom se dobrali správné odpovědi, musíme zabrousit do minulosti, i když celkem nedávné.
Na počátku 19. století byl "Santeclaus" (kde se později vzal ženský přídomek "santa" není jasné) drobným mužíkem zahaleným do kožešiny, jenž ovládal sáně tažené jedním sobem.
V roce 1822 pak přišel profesor teologie Clarke Moore s básní "Zpráva o návštěvě svatého Nicholase", která dnes v anglosaském světě patří téměř k povinné četbě.
Pro dějiny image Santy je důležité, že Clarke "svatému Nickovi" přisoudil osm sobů a nechal jej do příbytků vstupovat komínem. Šlo však pořád o malého mužíka s "miniaturními sáněmi".
V Evropě mezitím kvetl kult Mikuláše či "vánočního otce", jenž cestoval s elfím pomocníkem či skřítkem (v Německu Pelznickel), i když dárky nakonec roznášel Ježíšek (Christkindlein, zkomoleně Kriss Kringle).
Usmívat se, prosím
V některých oblastech Kriss Kringle splynul se skřítkem a oba nakonec se Santa Clausem. Tato figura, dříve spjatá s jistým strašením dětí (že nedostanou žádné dárky), tím nabyla mnohem vlídnějších rysů.
Santa byl už vousatý, chodil většinou v kožešině, avšak stále neměl standardizovaný vzhled. Jednou byl kulatý a malý, jindy vysoký a štíhlý.
Jedním z prvních, kteří jej portrétovali, byl ve druhé polovině 19. století karikaturista Thomas Nast, básník George P. Webster mu zase v roce 1869 zřídil trvalé bydliště - severní pól.
První, kdo jej oděl do červeného hávu, nebyla nicméně Coca-Cola, nýbrž kreslíř Louis Prang, a to již v roce 1885. Rudý Santa se velmi rychle ujímal. Kreslíř Sundblom tedy převzal již existující model, pouze jej učinil ještě "radostnějším" a nadlouho hasícím žízeň pouze colou.
Avšak nezapomeňme, že tak tomu bylo pouze v USA. Nebýt Coca-Coly a Sundbloma, sotva by se Santu podařilo tak úspěšně, levně a efektivně distribuovat po celém světě.
