V zásadě tak ukončil dlouhý boj o vyšší přímou pomoc pro nepočetné české zemědělce. Ti buď obdrží to, na co budou mít nárok v roce 2003 plus deset procent navíc. Nebo dostanou za první rok členství v unii fakticky 45 procent podpor, které mají jejich konkurenti v EU.
Druhý rok po vstupu to bude 50 a třetí 55 procent unijních podpor. Část budou tvořit oficiální přímé platby unie a zbytek budou doplatky – až do stanovené výše lze čtyři pětiny z nich opět hradit z peněz unie.
Oficiálně však jednání o zemědělství ještě uzavřena nebyla – Praze se nelíbí, jak málo krav na maso smí podle unie chovat. A chce více. "Masné krávy jsou důležitá zvířata. Neprodukují mléko, produkují peníze," špičkoval komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
V dopravě se čeká na Německo
V dopravě potřebují Češi jen pozitivní přístup od Německa. "Nemám žádné náznaky, že tento člen se chce hnout," upozornil je ale Verheugen. Berlín odmítá požadavek, aby čeští dopravci směli volně podnikat na německém území ihned po vstupu do EU. Doprava tak zůstává jediným nefinančním bodem rozhovorů, o němž se má jednat ještě na vrcholné schůzce v Kodani.
Pozornost se upírá k penězům
Jak se blíží jednání ke konci, mizí postupně naděje na společný postup střední Evropy vůči unii. "Jsme před koncem jednání a každý se soustřeďuje na vlastní zájem," uvedl Svoboda a připustil, že z tohoto důvodu se uchazeči už nepokusí ovlivnit unii svým společným prohlášením. "Obávám se, že žádné nebude," řekl.
Pozornost se soustřeďuje na peníze. Mezi uchazeči jsou velké rozdíly v tom, co jim unie nabízí. Někde je to oprávněné. Nejvíce má dostat Litva: kvůli své chudobě i díky desítkám milionů eur na odstavení staré jaderné elektrárny Ignalina. Peníze na odstavení Jaslovských Bohunic zase zlepšují bilanci Slováků. Ti připouštějí, že už s unií nemají o čem jednat – kromě ochrany pro své tokajské. Slovensko je vedle Kypru jediná země, která "odpískala" jednání už v pondělí odpoledne.
Jindy je rozdíl méně vysvětlitelný a "poškození" chtějí více. Jiní uchazeči zase žádají peníze navíc bez ohledu na to, co jim už unie slíbila. K nim patří i Polsko, které je podle Verheugena jasně na vyhrávající straně – ale které unii stále předkládá dlouhý seznam požadavků.
Dánské předsednictví se tyto žadatele snažilo odradit. "Řada zemí chce více peněz – řekl jsem jim aby na to (že je dostanou) nesázely. Chápu, že se snaží získat další ústupky, ale bude to obtížné. Členské země mně sdělily, že nabídka našeho předsednictví je na pokraji toho, co je přijatelné," uvedl dánský ministr zahraničí Per Stig Möller, jehož země nyní vede unii.
Pondělní kolo jednání mělo dořešit hlavně technické spory: o povolení lovu rysů či sardinek, o kvóty pro zemědělské výrobky a podobně.
