Řekl jste mnohokrát, že za svým odvoláním cítíte vliv předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka. Ještě jste však pořádně nevysvětlil, proč by vás právě on chtěl odvolat.
Nevím. Nepídil jsem se. Možná jsou to známosti mezi lidmi... Nechápu. Kdyby tohle před dvěma lety řekl tolikrát napadaný bývalý předseda sněmovny pan profesor Klaus, tak tady bude revoluce.
Myslíte, že jste doplatil i na výsledky voleb?
To nedokážu odhadnout. Je to asi možné, i když třeba na mediální komisi sněmovny jsem po volbách žádnou změnu necítil.
Ptáme se proto, že jste byl v únoru 2001 zvolen ve sněmovně prozatímním ředitelem ČT hlasy tehdejší opoziční smlouvy...
Ale ano, tomu se nebráním.
Kdo z politiků vám tu funkci vlastně jako první nabídl?
Ministr kultury Pavel Dostál. Ale to není žádná tajná informace. Znám se s ním nevím jak dlouho z divadelního světa, zná mého otce... Připravil jsem si projev do sněmovny, asi sedmnáct bodů. No a tenkrát měla sněmovna nadpoloviční většinu při opozičněsmluvním vztahu a stal jsem se ředitelem.
I vy jste měl politické zastánce. V době, kdy jste byl obviněn, se vás třeba hodně zastávali Ivan Langer z ODS a Miloslav Kučera z ČSSD.
Ne, ne. Já jsem to tak necítil.
To se dá celkem snadno doložit.
Jasně, ale fakt o tom nevím.
Vaším zastáncem byl viditelně i Vladimír Železný. Jak jste si ho dokázal naklonit?
Nevím, jestli jsem si ho dokázal naklonit. Samozřejmě se známe, jako všichni v mediální sféře. A nejsem ten, kdo by na někoho bezhlavě útočil nebo porušoval nějaké dohody. Když byl ředitelem ČT Ivo Mathé, chodili s Železným tak třikrát ročně na oběd a pak se tradovaly historky, na čem se dohodli a kdo to druhý den porušil.
Vy jste taky chodíval s panem Železným na obědy?
To jsem ani nemusel, máme pravidelné schůzky na Asociaci televizních organizací, a ty se konají minimálně čtyřikrát do roka.
Řekl jste také, že jste sáhl lidem na peníze a ti si to nenechali líbit. Ale vy jste také některým lidem umožnil vydělat si. Třeba právníku Pavlu Kačírkovi, který po vašem nástupu vydělal v ČT za jediný rok milion, aniž bylo jasné, co tam vlastně dělal.
To přece vůbec nemůžete srovnávat. Žádná televize si neobhospodařuje právnické služby sama. Mohl bych říct, že i za Mathého a za Puchalského se najímali externí právníci...
Ano, ale nikdy to nedělalo milion pro jediného člověka.
Platily se paušály několika kancelářím. Třeba půl milionu ročně. A tady jsme platili za vykázané služby, které nedělal jenom pro mě.
Když na pana Kačírka došla řeč během výslechů při vašem obvinění, nebyl nikdo z ČT schopen říci, co pan Kačírek dělal, kdo ho přivedl, kdo s ním podepsal smlouvu...
Ale ta částka, o níž mluvíte, rozhodně nebyla tak vysoká.
Milion dvacet čtyři tisíc.
Nevím, odkud to máte. To je lež.
Máme dokument přímo z televize.
Různí lidé odtamtud vynášejí věci, které falšují... O tom jsem přesvědčen.
Mluvil jste i o nepřípustné síle odborů v ČT. Co dokážou tak démonického?
Měl jsem s těmi pány řadu schůzek, pravidelně každý měsíc. To byla moje dobrá vůle. A oni se tam permanentě vyjadřovali ke všem mým krokům a ke krokům managementu.
Ptali se třeba: Proč je tady pan ředitel Honys? Já říkám, protože bylo výběrové řízení a on vyhrál.
A oni: Ale on není dobrý odborník, lepší by bylo, abyste zrušil tuto funkci, protože my, my odborová organizace, já Karel Dub a já Antonín Dekoj, jsme zásadně proti tomu, aby ta funkce tady byla. To je socialismus.
Tak jim prostě řekněte: "Pánové, to není vaše starost." A je to vyřešené.
Není to vyřešené. To pořád pokračuje, na každé schůzce. A tím se profilují jako permanentní opozice, která pak ovlivňuje členy rady.
Jak dokážou odbory ovlivnit Milana Knížáka?
Knížáka moc ovlivnit nemůžou. Ale ovlivní třeba pana profesora Koháka, paní Šilerovou, pana Formana, paní Hůlovou, protože je navštíví a říkají: "Vedení televize se nesnaží o technický rozvoj, brzdí nákup techniky. A taky ruší diskusní pořady!" A radní, kteří o tom vůbec nemají přehled, tomu podlehnou.
Ale vy jste ztratil důvěru třeba právě Milana Knížáka, který se dá těžko ovlivnit nejen odbory, ale i panem Zaorálkem.
A proč s ním šel večer před mým odvoláním na večeři?
Myslíte, že domlouvali vaše odvolání?
Já nechci takhle konstruovat, možná slyším trávu růst...
Kdy vás vlastně poprvé napadlo, že vás odvolají?
Teď nevím. Nevěřil jsem, že bude pokračovat folklor odvolávání ředitelů. Možná až teď, v posledních týdnech.
Jedním z vašich největších konfliktů s radou byla postava ředitele brněnského studia Zdeňka Drahoše. Proč jste tak kontroverzní postavu držel zuby nehty ve funkci, i když jste mínění rady dobře znal?
Ale on je uměle kontroverzní. Vytvořili ho ti zaměstnanci, kterým bylo v září 2000 oznámeno, že jim nebudou prodlouženy smlouvy. A vzápětí to celé kolem něho vypuklo.
O Brně bychom mohli mluvit hodiny. Zkusme jen jednu konkrétní věc: audit zjistil, že Drahošovo studio zadávalo téměř výhradně a často velmi nevýhodně stavební zakázky firmě Spolstav, v níž pracují bývalí zaměstnanci ČT. A stejná firma staví panu Drahošovi dům. Nepřijde vám to zvláštní?
Ne. Upřímně vám řeknu: kdybych já stavěl a měl bych firmu, která pro naši firmu dělá zakázky a jsme s ní spokojeni, tak bych se toho nebál. Zvlášť v době, kdy krachovala jedna firma za druhou, počínaje H-Systemem, všichni utíkali s penězi...
Jak jste si zasloužil takovou podporu radní Heleny Fibingerové?
Helenu Fibingerovou jsem nikdy předtím, než byla v Radě, naživo neviděl. Je mi sympatická tím, že prošla obrovskou slávou, bohužel, v té době se kolem atletiky netočily takové miliony jako teď. Pak, po roce 1989, padla úplně na dno a dokázala se dostat nahoru. Podniká, má pekárnu, stará se o sponzorování atletiky...
Ale jak to přišlo, že si ona tak zamilovala vás? Dává to dost ostentativně najevo.
Já nevím, jestli si mě zamilovala. Ale někde jsem četl, že když vidí, jak druzí proti někomu intrikují, tak ona se ostentativně postaví na jeho stranu.
Nám přišlo trochu zvláštní, jak často se objevovala na obrazovce: Atlet roku, Banánové rybičky, vždy hlavní host...
I jiní radní se přece objevují v televizi... Ale já rozhodně nejsem ten, kdo by zvedl telefon a zavolal Halině Pawlowské, aby do Rybiček vzali Helenu Fibingerovou.
Říkáte, že jste chtěl nastavit zcela průhledný systém ve financích ČT. Proč jste stejně otevřený nebyl i tehdy, když jste svým nejbližším spolupracovníkům podepisoval vysoké odchodné pro případ vyhazovu?
Já jsem přesvědčen, že vrcholový management by měl mít dokonce dvoje odchodné, protože je to obrovské riziko. Podívejte se, ke kolika změnám ředitelů došlo: odešel za tu dobu někdo na třetím stupni? Řadový pracovník? Neodešel nikdo.
Nejde o výši odchodného, ale o to, proč jste to neudělal úplně průhledně a otevřeně. Neměl byste nejspíš problém.
Co je průhledné, a co není? Že mně rada dala odchodné v souvislosti s mou manažerskou smlouvou, je rok stará věc, a taky to nikdo nevěděl.
Vy jste mohl říct: Mám skvělé manažery, o polovinu hůř placené, než kdyby byli v soukromé televizi, a proto mají takové a takové podmínky. A jsem na to pyšný.
Úřad na ochranu osobních údajů, který u nás dělal poměrně dlouho kontrolu, vyžadoval, aby zaměstnanci měli ve smlouvách, že nesmějí hovořit o svém platu. Že to je utajovaná skutečnost.
A co by se stalo, kdybyste to prostě zveřejnili?
Asi nic. Nevím. Úřad by nás mohl sankcionovat. Kdyby naše hosteska požádala návštěvníka televize o rodné číslo a byl u toho pracovník tohoto úřadu, tak okamžitě dostáváme pokutu.
Co by měl udělat váš nástupce, aby nedopadl tak jako vy?
Myslím, že v současném stavu to není věcí nového ředitele.
A koho?
Jde asi o změnu práce rady. Když jsem byl odvolán z funkce, kdosi z rady hned navrhl, aby rada odhlasovala usnesení, co má prozatímní ředitel udělat jako první. A jediná radní Lucka Weisová zvedla ruku a řekla: "Do toho my vůbec nemáme právo zasahovat." Nikde rada tak ráda nevstupuje do pravomocí generálního ředitele jako tady.
