Největší setkání v historii
Po rozpadu takzvaného sovětského bloku a sblížení Ruska s Aliancí je hlavním smysl vrcholné schůzky zřetelný a shodují se na něm jak politici a vojáci, tak i bezpečnostní experti a historici. NATO musí najít a vysvětlit svůj další smysl, jinak zanikne a stane se pouhou historií.
Loni v září navíc udeřili teroristé na New York a Washington a bez mrknutí oka zbořili jakékoli iluze o bezpečnosti obyčejných lidí, o válce a způsobu boje, jakým je možné válku vést.
Témata jednání jsou jasná HLAVNÍ BODY SUMMITU: NOVÉ HROZBY - Aliance představí balík konkrétních opatření v boji proti terorismu a takzvaným novým hrozbám, jakými jsou například šíření zbraní hromadného ničení či chemických a biologických zbraní. ROZŠÍŘENÍ - NATO rozdá pozvánky na členství v Alianci. Kandidátů je celkem deset - Albánie, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Makedonie. Předpokládá se, že pozvánku dostane až sedm zemí. NOVÉ SCHOPNOSTI - Aliance chce vytvořit nové speciální síly, které by čítaly až dvacet tisíc vojáků a byly by schopny účinně zasáhnout v krátké době kdekoliv na světě. Jednotlivé členské státy by se pak měly úzce specializovat na určité oblasti sil, aby společně sestavily moderní a komplexně vybavené a vycvičené jednotky okamžité reakce. HLUBŠÍ VZTAHY - Pražský summit by měl určit směr, kterým se Aliance bude ubírat pro další upevnění a prohloubení vztahů partnerskými zeměmi sdruženými v nejrůznějších projektech a organizacích, jako je například Partnerství pro mír. BALKÁNSKÁ OTÁZKA - NATO ujistí svět, že dostojí svým závazkům a bude pokračovat ve svých mírových misích k udržení stability na Balkáně. Ať už jde o misi SFOR v Bosně nebo operace v Kosovu a Makedonii.
Aliance chce proto v Praze přijmout řadu závažných rozhodnutí v rámci své vnitřní adaptace na nové bezpečnostní prostředí. Hlavními okruhy jednání budou otázky možností, schopností a prostředků Aliance čelit novým, nekonvenčním hrozbám, zejména terorismu a šíření zbraní hromadného ničení. Podstatným tématem schůzky bude pak i rozšíření Aliance. Předpokládá se přitom, že pozvánku do NATO dostane až sedm kandidátských zemí.
Jako další úkol si pak Aliance klade prohloubení spolupráce s partnery v různých s Aliancí spojených institucích jako je například program Partnerství pro mír.
Přesvědčení o nezbytnosti přizpůsobit Alianci novým výzvám a zmenšovat nebo alespoň nezvětšovat mezeru mezi USA a evropskými spojenci sílí od kosovského konfliktu na jaře 1999.
Po útocích na Spojené státy loni v září NATO dospělo k závěru, že má-li přežít a zdůvodnit svou existenci, musí být schopno zasahovat pružně kdekoliv na světě. Jinak by se mohlo ocitnout v roli nepotřebného spolku, který sice bude mít svou váhu, ale nebude prvním útočištěm a jasnou silou v případě jakéhokoli konfliktu.
Nová role NATO v 21. století
Návrhy na vylepšení schopností Aliance předkládají jednotliví spojenci včetně České republiky již od loňského června. Jde především o čtyři klíčové oblasti: 1. ochrana proti chemickým, biologickým a radiologickým zbraním, 2. zajištění informační převahy, velitelské a kontrolní systémy, 3. interoperabilita a bojová účinnost, 4. snadné nasazení, rozmístitelnost a výdrž.
V Praze by měli delegáti přijmout dokument, který je výsledkem pětiměsíční práce vojáků i politiků. Po stanovení čtyř oblastí sestavily vojenské orgány NATO detailní seznam nedostatků. Členské státy byly pak požádány, aby na ně reagovaly nabídkami. V několika kolech jednání byly požadavky i odpovědi upřesněny a doplněny.
Pražské usnesení má zahrnovat projekty, na kterých se bude podílet několik zemí NATO, jako je například velké dopravní letadlo dalekého doletu nebo závazky ke specializaci, například budování protichemických a protibakteriologických sil v české
armádě.
Pro zahraniční mírové operace bude připravována alianční jednotka rychlého nasazení. V Praze se návrh, který v září představil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, ještě nedočká přímo realizace. Jednotlivé státy se však shodnou na koncepci takových speciálních sil a na samozřejmě i na lhůtě, ve které je společně vybudují.
Nové jednotky by mohly čítat až dvacet tisíc vojáků a měly by podle amerického plánu být schopny účinně zasáhnout ve velmi krátké době kdekoliv na světě.
Boj proti terorismu
Hlavním směrem, na který se NATO v Praze soustředí, bude boj proti terorismu. Generální tajemník George Robertson již předeslal, že v Praze Aliance představí balík opatření, který bude shrnovat novou vojensko-politickou koncepci boje proti terorismu.
Summit nebude jen jeden, ale bude jich několik
Pražský summit není jen jedinou schůzkou. V rámci programu se bude ve skutečnosti konat summitů hned několik a v souvislosti s jednáním proběhne řada společenských akcí. První z nich se uskuteční již v předvečer samotného zasedání, 20. listopadu.
Prezident republiky, Václav Havel, bude na Pražském hradě hostit hlavy států a vlád 19 členských zemí Aliance a generálního tajemníka George Robertsona. V Obecním domě se bude současně konat recepce pro ministry zahraničí a obrany členských zemí Aliance a další delegáty a v Kongresovém centru Praha recepce pro zástupce médií.
Samotný summit začne 21. listopadu v Kongresovém centru jednáním Severoatlantické rady - nejvyššího orgánu Severoatlantické aliance. Odpoledne by se k představitelům Aliance měli přidat zástupci zemí usilujících o vstup do NATO. I večer prvního jednacího dne bude patřit společenským událostem.
Na Pražském hradě se uskuteční gala večer pro hlavy států a vlád 46 členských zemí Euroatlantické rady partnerství (EAPC), která sdružuje členské státy NATO a státy podílející se na projektu Partnerství pro mír. Recepce pro ostatní delegáty se bude konat v Černínském paláci.
Druhý den summitu, 22. listopadu, otevře v Kongresovém centru Praha jednání Komise NATO - Ukrajina na nejvyšší úrovni. Jednat budou také ministři obrany států NATO a vrcholem druhého jednacího dne bude schůzka šéfů států a vlád zemí EAPC.
