Srdce na Hradě nečekaně zhaslo

Pražané, kteří ve čtvrtek krátce po půlnoci kráčeli Prahou, se divili, kde je nová dominanta Hradčan - v noci nepřehlédnutelné obrovské neonové srdce výtvarníka Jiřího Davida. Pulzující dílo totiž nesvítilo. Autor tvrdí, že to byl atentát, neboť někdo přesekl elektrický kabel s vysokým napětím. "Považuji tento krok za počin kulturního terorismu, který nemá v historii českého výtvarného umění obdoby," vyjádřil David. Ve čtvrtek odpoledne byla závada opravena a srdce opět svítí.

Podle některých zpráv kabely přesekala skupina mladíků, kterým se dílo nelíbí. Správa Hradu však tvrdí, že šlo o technickou poruchu.

Srdce začalo pulzovat 17. listopadu
Hradčanské panorama v Praze získalo v neděli 17. listopadu večer novou, byť dočasnou dominantu: červené svítící neonové srdce velké patnáct na patnáct metrů. Jeho autorem je  výtvarník Jiří David. Tuto pulzující atrakci slavnostně rozsvítil prezident Václav Havel. „Shodou okolností je to v předvečer zasedání NATO. Já ale nejsem umělec pro NATO. Není to ani k 17. listopadu, ani to není adorace Václava Havla,“ říká rezolutně šestačtyřicetiletý Jiří David.

Uznává však, že bez Havlovy podpory by jeho instalace nevznikla. K prezidentovi navíc odkazuje jak symbol srdce, který Havel připojuje ke svému podpisu, tak doba, po kterou bude svítit; zhasne v době Havlova odchodu z Hradu.

David vloni na střechu pražského Rudolfina umístil světelný objekt s názvem Záře. Měl podobu trnové koruny. Na nynější Srdce na severní věži baziliky sv. Jiří by v budoucnu měl navázat třetí projekt. „Bude to takové završení trojúhelníku na těle Prahy,“ říká multimediální umělec, jenž se na české scéně prosadil jako člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví.

Glosu k tématu čtěte ZDE

Na Srdce Jiří David údajně těžko sháněl peníze. Stálo kolem dvou milionů korun a sponzoři raději dávali ruce pryč, neboť akce jim přišla příliš politická. David projekt bere i jako vzkaz ministru kultury Pavlu Dostálovi, který po povodních prohlásil, že živá kultura bude muset ustoupit opravám památek: „Živá kultura nevzniká jen proto, že ji stát povolí nebo zaplatí.“ Stát bude financovat pouze proud objektu, jenž se vyrovná napájení šesti stovek stowattových žárovek.

Jiří David nemá rád termín „umění ve veřejném prostoru“. Srdce označuje jako kontextuální umění, které není determinováno galerijním prostorem, ale má smysl a význam v souvislostech konkrétního místa a jeho paměti. „Je to zprofanovaný, banální, kýčovitý symbol. Avšak na konkrétním místě má nezaměnitelný ráz,“ dodává David.

Srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem.

Srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem.