Šaron nabídl Netanjahuovi post ministra zahraničí hned po demisi ministrů Strany práce 30. října. Netanjahu souhlasil, ale kladl si podmínky: budou vypsány předčasné volby, vláda nebude podporovat vznik palestinského státu a vyhostí Jásira Arafata.
Šaron prohlásil, že podmínky nepřijímá, ale nabídka stále platí. Poté se
Netanjahu rozhodl místo přijmout kvůli krizi, v níž se Izrael ocitl. "Víme, že jsme ve velmi těžké bezpečnostní situaci, že stojíme před válkou v Iráku," sdělil Netanjahu, který nahradí Šimona Perese.
Izrael čekají předčasné volby
Izrael čekají do devadesáti dnů předčasné parlamentní volby. Ariel Šaron se sešel s prezidentem Mošem Kacavem, kterému přiznal, že se mu nepodařilo vládu sestavit. Proto se rozhodl rozpustit parlament, což znamená předčasné volby.
Šaron dosud tvrdil, že se mu novou vládu podaří sestavit a bude schopen vládnout s podporou krajně pravicových stran z koalice Národní jednota až do konce mandátu.
Vyjednáváním o nové koalici byl pověřen ministr životního prostředí Tsachi Hanegbi. Podle AFP však nabyl dojmu, že krajně pravicovým stranám se do vlády příliš nechce.
"Předseda vlády mě přesvědčil, že situace vyžaduje vypsání předčasných voleb," uvedl prezident Kacav. Šaron míní, že po ztrátě majority v Knessetu - parlamentu - nelze vytvořit stabilní vládu. Izraelský parlament přitom v pondělí vyjádřil jeho vládě důvěru.
|
VOLBY A ŠARON |
| Poslední parlamentní volby se konaly v Izraeli v roce 1999. Ariel Šaron se do čela kabinetu postavil o rok později po vítězsví v tajném hlasování ministrů, když přislíbil, že ukončí palestinské povstání. |
Podle ústavy musí premiér o úmyslu vypsat volby informovat nejdřív prezidenta a pak veřejnost. "Mohou se uskutečnit na počátku února," podotkl Kacav. Původně se měly další volby konat v říjnu 2003.
Komentátoři míní, že Šaronova strana Likud má velkou šanci uspět díky názorovém posunu Izraelců, vyvolanému palestinskými sebevražednými útoky.
Kabinet podporuje ve stodvacetičlenném parlamentu po odchodu Strany práce jen 55 hlasů. Labouristé z vlády vystoupili kvůli neshodám ohledně financování židovských osad.
Izrael má 'tvrdého' ministra obrany
Izraelští Poslanci schválili nového ministra obrany. Stal se jím bývalý náčelník generálního štábu Šaul Mofaz, obhájce tvrdého postupu vůči Palestincům včetně požadavku na vyhnání Jásira Arafata.
Palestinské vedení se obává, že jeho jmenování ohrozí mírový proces. Parlament rozhodoval těsně poté, co přišly zprávy o novém palestinském sebevražedném útoku. - více v článku o výbuchu v nákupním středisku
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Šaul Mofaz střídá v čele obranného resortu Benjamina ben Eliezera, který spolu s dalšími čtyřmi ministry Strany práce podal demisi kvůli neshodě s premiérovým blokem Likud ohledně návrhu rozpočtu.
Ben Eliezer však má obavy z nedostatečných politických zkušeností svého nástupce. Mofaz by podle něj měl v rámci přípravy na post ministra projít přechodným obdobím a stát se poslancem parlamentu. "Nebezpečí tkví v tom, že Mofaz bude zase jen náčelníkem generálního štábu," míní ben Eliezer.
Generál Mofaz byl vrchním velitelem izraelské armády do letošního července. Nařídil tvrdé vojenské akce proti palestinskému povstání, mimo jiné i široce pojatou ofenzivu izraelských sil na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.
Krize kvůli rozpočtu a osadám
Izraelská vláda se dostala do krize kvůli rozpočtu. Ministr obrany a vůdce Strany práce Benjamin ben Eliezer žádal, aby vláda zkrátila výdaje na židovské osady o 145 milionů dolarů a přerozdělila je do sociálních sektorů.
Když neuspěl, podal demisi. S ben Eliezerem opuštějí vládu i další labourističtí ministři včetně ministra zahraničí Šimona Perese. Zemi hrozí předčasné volby.
Ben Eliezerem se předtím sešel s premiérem Arielem Šaronem. Ještě se snažili dohodnout. Podle svědků ale jejich rozhovor vyústil v hlasitou hádku. Později oficiálně oznámili: Jednání zkrachovalo.
Premiér Šaron obvinil koaliční Stranu práce, že se jí krize hodila z jen politických důvodů. Dohoda o rozpočtu byla podle něj už na spadnutí, ale labouristé od ní na poslední chvíli dali ruce pryč.
Ben Eliezer naopak tvrdí, že pro dohodu udělal všechno. Jeho cílem bylo pouze částečně omezit sociální výhody osadníků, nehodlal ale prý sáhnout na výdaje na jejich bezpečnost.
Rozpočet byl i přes demise schválen
Navzdory demisi byl rozpočet schválen už v prvním čtení. Šaron zatím může bez větších problémů vládnout s menšími pravicovými stranami. Analytici ale soudí, že jeho vláda nevydrží celý rok, který zbývá do voleb. Podle nich budou nezbytné už do devadesáti dnů.
Výdaje na osady představují pouze tři desetiny procenta všech výdajů rozpočtu. Strana práce je ale pár týdnů před volbou nového předsedy. Vyskytují se hlasy, že ben Eliezer jen využil situace, aby při hlasování uspěl.
Krize izraelské vlády přišla den poté, co svou novou vládu představil v Ramalláhu šéf palestinské samosprávy Jásir Arafat. Jeho předchozí kabinet rezignoval v září. - podrobnosti ZDE
 Izraelský prezident Moše Kacav oznamuje, že se s premiérem Arielem Šaronem shodl na vyhlášení předčasných voleb. (5. listopadu 2002) |
