Tohle se před rokem dozvěděli obyvatelé obce Praskačky od zástupce starostky Miroslava Mouleho. Co se vlastně dozvěděli, lze jen těžko říci. Obecní vyhláška zřejmě byla určena jen odborníkům.
Jde však o ukázku toho, jak v Česku úředníci obvykle komunikují s občany. Ti, pokud nejsou zběhlí v jednání s úřady, mají většinou pramalou šanci jim porozumět.
Jazyk českých úředníků je plný těžko srozumitelných frází. Úředníci například rádi oznamují, že "zahajují realizaci opatření". Nebo chtějí "obnovit průkaznost účetnictví". Nebo vyžadují podklady pro "sestavení zahajovací rozvahy".
Nejasná řeč českých úřadů se stává problémem, kdy člověk ve změti frází přehlédne podstatnou informaci, něco kvůli tomu zanedbá a úřad pak na něm chce pokutu. Oříškem však bývá také prachobyčejné daňové přiznání.
Byrokracie a složité úřední komunikaci mezi státem a občanem si po mnoha letech dokonce všimli i politici. Před červnovými volbami do sněmovny slibovaly téměř všechny politické strany, že tento nešvar odstraní.
"Jazyk, který úředníci používají, je institucionální. Oni nehovoří za sebe, ale za nějakou instituci a jejich snahou je, aby tedy byl vidět podnik, kde pracují, nikoli oni sami. S tím se dá asi těžko něco udělat. Úřední záznam nemá rád volnější jazykový styl, protože administrativně-právní forma jazyka by měla zajišťovat přesnost zápisu. Ale nemělo by se to přehánět," říká Markéta Slezáková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd.
Úředníci to přehánějí často. Někdy nerozumějí ani tomu, co sami napsali.
Před čtyřmi lety se to stalo v Ostravě. Město vydalo vyhlášku, která říkala, jaké nájemné se má platit v jednotlivých obvodech.
Vyhláška však byla napsána tak složitě, že jí úředníci v jednotlivých obvodech neporozuměli. Nájemné si pak určili podle svého. Město muselo nakonec napsat vyhlášku novou.
Někdy sami úředníci ukážou, že umějí mluvit lidskou řečí. Loni protestovali někteří obyvatelé Jihlavy proti tomu, aby magistrát odkryl Koželužský potok, který zatím tekl v potrubí. Měli strach z povodně.
Sepsali petici a magistrátní úředníci jim odpověděli: "Realizace opatření na Koželužském potoce budou prováděna nejdříve v roce 2002, po projednání s občany a dalšími odborníky."
Celé to pak raději vysvětlila mluvčí jihlavského magistrátu Jiřina Štanclová, když se odvážila použít srozumitelnou češtinu. "Než by se začalo s vypracováním projektu, sejdou se projektanti, úředníci z magistrátu a zástupci občanů, srovnají pro a proti, a pak se rozhodnou."
Naprosto specifickou kategorií jsou policisté. Jejich slovník vyžaduje mnohdy skutečný překlad. Například výraz "došlo k realizaci opatření", který se pravidelně objevuje v policejních zprávách, znamená, že policisté něco udělali. Například zabránili tomu, aby stíhaný zloděj dál kradl.
Policejní mluvou je velmi poznamenán i policejní prezident Jiří Kolář. "Personál zjistil, že dochází aktu, který je poškozením majetku hotelu, to znamená vykopnutí dveří a zpacifikování této osoby, tak zavolal k nám," popsal před časem Kolář jeden z případů, na kterém pracují jeho muži.
Otázka je, jak se mají například automobilisté řídit silničním zákonem, který "vysvětluje" takzvané pravidlo zipu. Celkem jednoduchou věc tady tvůrci zákona, úřednici, popsali tak, že je třeba si ji přečíst několikrát, než jde pochopit.
"Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu i vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do proudu průběžného pruhu," stojí v zákoně.
Nelze se divit, že si dopravní policisté stěžují, že řidiči tento návod nerespektují.
