Movsar převzal vládu nad Barajevovým impériem loni v červnu, kdy Arbiho zabila ruská armáda v jeho rodné vesnici Alchan Kala. Záběry hlavy mrtvého Arbiho při předávání jeho těla příbuzným obletěly tehdy celé Rusko. Právě za jeho smrt se nyní Movsar zřejmě mstí.
Asi pětadvacetiletý Movsar zdědil po svém strýci výnosný obchod s čečenskou ropou, kontrolu hlavního silničního tahu přes Čečensko a samozřejmě "nadání" pro únosy. A nejen to. Barajev byl prý napojen i na teroristu číslo jedna - Usámu bin Ládina a jeho teroristickou organizaci Al-Kajdu.
Barajevovi lidé postrádají tradiční hrdost a smysl pro čestnost, jakým oplývali dřívější kavkazští bojovníci za svobodu. Jejich denním chlebem se stala agresivita, krutý teror a únosy civilistů. Vždy byli vedeni k fanatismu a zaměřili se především na sabotážní akce.
Vybaveni automatickými pistolemi, radiostanicemi a výbušninami, provedli množství útoků na ležení federální armády v Grozném. Mezi jejich další "kousky" patří výbuchy vojenských aut v ulicích města.
Sami Čečenci považují Barajevovy bojovníky za kruté bandity a odmítají s nimi být jakkoli spojováni. Obviňují je, že jejich hlavní touhou jsou peníze.
Zakladatel klanu, Arbi Barajev, měl údajně na svědomí smrt 170 lidí. Připisuje se mu únos tří Britů a jednoho Novozélanďana budujících v Čečensku síť mobilních telefonů. Ti byli v říjnu 1998 nalezeni u čečensko-ingušských hranic s uříznutými hlavami.
Barajev sám nejprve odpovědnost za vraždu odmítl, při výslechu se přiznal. K popravě rukojmích Barajeva podle jedné legendy přesvědčil Usáma bin Ládin nabídkou 30 milionů dolarů, zatímco výkupné za vydání živých bylo deset.
