Poslanci ani nepřiustili návrhy na přímou volbu prezidenta k diskusi. Ze 172 přítomných poslanců bylo proti projednávání předlohy Marvanové a spol. sedmaosmdesát zákonodárců.
"Je to pro mě nepříjemné překvapení. Proti byla drtivá většina sociálních demokratů. Přitom přímá volba prezidenta byla jedním z bodů, na němž se vládní koalice shodla," říká poslankyně.
Svůj návrh předkládala spolu s poslanci KDU-ČSL a částí sociálních demokratů. "Poslanecká sněmovna mohla o návrzích alespoň diskutovat. To, že k tomu nebyla vůle, mě zklamalo nejvíc," dodala Marvanová.
Druhý návrh, který byl odmítnut více hlasy než Marvanové, podali poslanci ODS. Věřili, že v přímé volbě bude mít větší šanci jejich kandidát Václav Klaus.
Toho se zřejmě obávali poslanci ČSSD. "Nevím, jaké byly skutečné důvody. Pokud to byl odpor k jednomu z kandidátů, je to špatně. Návrh byl o tom, zda mají lidé volit hlavu státu, ne o tom, kdo ve volbě zvítězí," doplnila poslankyně.
Havlův nástupce se bude volit 15. ledna
Poslanecký organizační výbor před měsícem rozhodl, že prezidenta zvolí poslanci i senátoři na společné schůzi 15. ledna.
Pravděpodobnost, že bude zavedena přímá - tedy všelidová - volba, už tehdy výbor nepovažoval za vysokou.
Přímou volbu v polovině října odmítl i prezident Václav Havel. "Vždy jsem byl přítelem přímé volby hlavy státu. Dost ale pochybuji o tom, že teď se to dá takto náhle uskutečnit," řekl.
Česká republika si podle něj totiž nemůže dovolit zůstat bez prezidenta. "Technicky se nic nestane, prezidentovy pravomoci přejdou na jiné ústavní činitele. Politicky, morálně i z mezinárodněpolitického hlediska by to vůbec nebylo dobré," řekl Havel. Jeho funkční období končí 2. února.
Padla možnost, že by se příští prezident volil přímo - tedy všelidovým hlasováním, jak to před volbami slibovala Koalice i sociální demokracie a jak po ohlášení kandidatury Václava Klause, toužila ODS.
