Senát a sněmovna: nikdo nebyl proti
Senát podle očekávání schválil jednomyslně svůj vlastní návrh ústavního zákona. Zákon, který je pátou přijatou změnou Ústavy, podpořilo všech 67 přítomných senátorů.
Ve sněmovně zvedlo v polovině října ruku pro sto osmdesát zákonodárců, proti nebyl ani jeden.
"Občané by měli možnost vyjádřit se ke členství v EU v neděli 15. června odpoledne a celé pondělí 16. června," řekl po zasedání vlády vicepremiér Pavel Rychetský.
Otázka, na niž by měli za půl roku obyvatelé odpovídat, zní: Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?
Referendum musí být do června 2003
Vicepremiér Pavel Rychetský už při prvním čtení zákona začátkem října poslance upozornil, že referendum musí proběhnout nejpozději v červnu 2003, tedy ještě předtím, než o přijetí nových členů začnou jednat parlamenty členských zemí unie.
Referendum bude závazné - pokud lidé řeknou, že do EU nechtějí, bude to znamenat minimálně dva roky odkladu. Nové referendum se totiž může konat až po čtyřiadvaceti měsících od prvního pokusu.
Klaus chce jiný zákon i jinou otázku
Výsledky referenda budou platit, ať k němu přijde jakýkoliv počet lidí. To se nelíbí předsedovi ODS Václavu Klausovi. "Myslím, že je to špatně," řekl po prvním čtení, byť jeho strana na tento bod přistoupila.
"Já jsem na to nepřistoupil, to byl někdo z našich vyjednávačů, myslím, že Ivan Langer," řekl Klaus, kterému se nelíbí ani znění otázky: "Myslím, že by musela být přitvrzena. Občan by měl vědět, zda opravdu souhlasí s těmi a těmi konkrétními omezeními," prohlásil Klaus.
O vstup do EU se přou dvě "Z"
Podle parlamentní tradice se nad evropským tématem střetli hned od počátku dva nesmiřitelní oponenti - předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) a místopředseda ODS Jan Zahradil.
"Vláda bude muset říci všechna pozitiva i negativa vstupu," prohlásil Zahradil. "Skončí snad doba ploché proevropské frazeologie."
To nenechalo Zaorálka v klidu: "Výrazy, které používá pan Zahradil, právě této debatě brání." ODS se sice se všemi stranami dohodla, jak má otázka pro referendum znít, ale to ještě neznamená, že také své voliče vyzve k tomu, aby pro vstup do EU hlasovali.
ODS se ke vstupu staví poměrně rezervovaně. Ve svém programu ho sice podporuje, ale zároveň hlasitě upozorňuje na všechna možná rizika.
V kampani před volbami do sněmovny šéf ODS Klaus dokonce prohlásil, že jeho strana voličům vstup do unie nedoporučí, pokud země nedostane jasné záruky za platnost Benešových dekretů.
Postoj ODS a komunistů je nejasný
Jak se ODS v kampani před referendem skutečně zachová, není zatím jasné: "Nějaké doporučení možná dáme, zatím o něm ale nepřemýšlíme," říká Klaus.
Také komunisté si nechávají otevřeny všechny možnosti. "Počkáme, až skončí vyjednávání o podmínkách vstupu. Pokud by to s dotacemi pro zemědělce vypadalo jako dnes, jsme spíš proti," připouští místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.
Strany vládní koalice se naopak chystají vstup do EU jednoznačně podpořit: "To, co bude předcházet referendu, nechápu pouze jako nějakou informační kampaň, to je věc politického postoje," říká Zaorálek. "A ten postoj by měla říci každá politická síla."
Referendum není vždy souhlas
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Češi do unie chtějí. Podle zářijových dat agentury STEM by vstup podpořilo dokonce 78 procent lidí. Poněkud jiná čísla nabízí agentura GfK - ta napočítala 53 procent příznivců vstupu.
Referendum o EU může být hrou s nejistým výsledkem. V minulosti to už ukázaly plebiscity v některých evropských zemích. Vstup odmítli v červnu 1992 Dánové (o rok později názor změnili, ale loni odmítli společnou měnu euro), v roce 1994 Norové.
Loni osmdesát procent Švýcarů hlasovalo proti tomu, aby jejich země podala přihlášku do EU. Irové se zase vyslovili proti smlouvě o EU.
Lidová hlasování naopak v 90. letech nasměrovala do EU Rakousko, Švédsko či Finsko.
