Sám obžalovaný se ke svému činu kriminalistům ani soudu nedoznal. "Měl jsem ji rád. Nikdy bych jí neublížil," tvrdil senátu Mizera. Když se o nevěře dozvěděl, odjel prý za svou matkou do Českého Dubu, aby jí oznámil co se stalo. Po návratu našel manželku bezvládně ležet v kuchyni na podlaze a snažil se ji oživit. Pak podle jeho slov zburoval sousedku, aby zavolala lékaře.
"Nikdy jsem ji nebil, ani neškrtil. Poprvé v životě jsem jí dal facku teprve, když jsem se ji snažil vzkřísit." Přesto ale přiznal, že na svou ženu žárlil. Svědčilo o tom i to, že ji nikam nepouštěl samotnou s výjimkou pravidleného cvičení v Českém Dubu, kam dojížděla autem.
I tak jí ale kontroloval cvičební úbor, jestli je zpocený, a vynuloval tachometr, aby věděl, kolik kilometrů skutečně najela. Ani to nepopřel. "Žárlivý je každý, kdo má rád," vysvětlil soudu.
Podle svědků bylo šestileté manželství Mizerových bez hádek, manžel se své ženě snažil pomáhat a věnoval se hodně dětem. Přesto se ale mladá žena po nějaké době začala měnit.
"Dřív byla temperamentní a na všechno měla svůj názor, dokonce byla schopná se i o něco pohádat, pak už ne," vypověděl jeden ze svědků, který oba manžele znal a svědčil jim na svatbě. "Na nic si ale nestěžovala."
Ve prospěch obžalovaného vypovídaly i nejbližší příbuzné oběti. "Nevěřím, že by to udělal. Byl skvělý manžel. Jezdili jsme tam rádi s dětmi na návštěvu," uvedla sestra uškrcené ženy. Událost si vysvětlila jako nehodu. "Byla hubená a občas kolabovala. Když se provalila ta nevěra, nejspíš se jí ze všeho udělalo špatně a upadla."
Odlišně se v přípravném řízení vyjádřil spoluvězeň Mizery, který s ním sdílel celu ve vazební věznici. Obžalovaný se mu údajně svěřil, že svou ženu zabil a dokonce podrobně popsal, jak k tomu došlo. U soudu však svědek svoji výpověď změnil. Tvrdil, že patrně všechno poletl a že mu možná popisoval, jak se svoji ženu snažil přivést pohlavky k vědomí.
Soudní znalec z oboru lékařství však jednoznačně potvrdil násilné zardoušení jako příčinu smrti. A to byl také hlavní argument, o který se opřel soud. "Znalec se vyjádřil jasně - žena byla uškrcená," uvedla ve zdůvodnění rozsudku předsedkyně senátu. "Vyloučit můžeme to, že by to udělal někdo další, protože podle svědků se nikdo jiný než obžalovaný v blízkosti zavražděné nepohyboval."
Podle soudkyně jednal muž ve velkém rozrušení, které posílily i jeho extrémní žárlivost a jeho povahové rysy, citová nevyzrálost a závislost na manželce. "Jednal v afektu, ale ihned si uvědomil, co se stalo, protože se snažil to napravit a zavolat pomoc."
Mizerovo vysvětlení celé události soud přičítá snaze vybudovat si vlastní obranné mechanismy. "Dodnes si patrně nepřipustil, že by to udělal a je to celkem přirozená reakce," uvedla soudkyně. Po vynesení rozsudku se obžalovaný odvolal hned do protokolu a státní zástupkyně si ponechala lhůtu.
