"Pryč se Saddámem," odvážil se někdo s nasazením života nedávno napsat na zeď v bagdádské čtvrti Al-Džadída. Podle čtveřice Iráčanů, kterým se podařilo uprchnout do Jordánska, to vypovídá o rostoucím odporu proti režimu Saddáma Husajna. V Jordánsku chtějí žádat o azyl.
"V noci všechny domy ve čtvrti prohledávali agenti tajné služby a vzali s sebou každého, u koho našli spray. Zatčených bylo několik desítek a nikdo neví, co se s nimi stalo," tvrdí jeden z mužů, kteří promluvili pod podmínkou, že nebudou zveřejněna jejich jména. V Iráku totiž zůstaly jejich rodiny.
V další bagdádské čtvrti Madína as-Saura někdo popsal billboardy se Saddámovou fotografií. "Máme tě plné zuby," zněl vzkaz prezidentovi. Při policejním zátahu pak podle Iráčanů zmizelo na tisíc lidí.
Do čela odporu proti Husajnovi se může postavit bývalý generál Nizár Chazradží, který uprchl z Iráku v roce 1995. Saddáma chce svrhnout vojenským převratem a poté v zemi nastolit civilní vládu. Jakákoliv americká intervence by však podle něj měla zlověstné následky.
"Všichni skuteční Iráčané chtějí svrhnout tento režim a já jsem jeden z nich. Pro svou vlast jsem ochoten obětovat vše," prohlásil generál v rozhovoru pro britskou rozhlasovou stanici BBC. Zdůrazni, že ke změně vlády musí dojít pouze prostřednictvím armády.
|
AKTUÁLNÍ VÝVOJ |
| Američtí senátoři varují, že útok na Irák by mohl vtáhnout do konfliktu i Izrael a vést následně k širší válce na Blízkém východě. |
| USA se připravují na bleskovou válku proti Iráku. Má svrhnout Husajna a zničit jeho arzenál zbraní hromadného ničení, napsal list The Washington Post. |
| Britská vláda mimořádně zasedá kvůli akci v Iráku. Připravuje se na úterní zvláštní zasedání parlamentu, kde mají být zveřejněny důkazy o iráckém zbrojním programu. |
Podle generála by intervence USA mohla v Iráku způsobit chaos. "Mnoho Iráčanů i v armádě má obavy, že budoucnost by mohla být ještě horší, že by mohlo dojít k nějakým vážným konfliktům mezi lidmi, kdyby se zahraničí vmísilo do iráckých vnitřních záležitostí," upozornil Chazradží.
Právě strach z armády vyhnal do exilu jednoho z mužů, kteří zakotvili v Jordánsku. Bratr jedenadvacetiletého mladíka je iráckým vojákem. Matka nemohla přenést přes srdce, že by narukoval i další syn. "Několik měsíců šetřila a dala dohromady čtyři sta tisíc dinárů (šest tisíc korun) na výjezdní vízum," řekl Iráčan.
Pro dalšího muže nebyl problém dostat se z Iráku, protože cestoval často v rámci profese. Tvrdí, že vláda nedávno donutila všechny úředníky složit slib, který je zavazuje zůstat v úřadech za všech okolností - i když začne bombardování.
"Představitelé vládní strany Baas obcházejí domácnosti a dávají rodinám rady, jak se mají zachovat v případě amerického útoku. Věrným rozdávají zbraně a chtějí, aby přísahali na korán, že zabijí nepřítele, uvidí-li ho na ulici, v zahradě nebo v
domě," tvrdí čtveřice.
Generál Chazradží míní, že lidé přijmou v Iráku pouze demokratický režim, bude-li Saddám svržen. "Pokud by však zemi obsadily americké jednotky, byla by to velmi špatná budoucnost pro všechny," soudí generál, podle něhož by měl Západ poskytnout morální a diplomatická pomoc, která je mnohem účinnější než vojenská.
"Jsem si jistý, že vojenské síly i lidé v Iráku jsou přesvědčeni, že Západ pomůže zemi tím, že zruší sankce. Slíbí Iráku do budoucna pomoc a zajistí tak zemi nezávislost. To nám dodá odvahu," soudí bývalý generál irácké armády.
|
IRÁCKÁ KRIZE |
Na šíitském jihu země agenti podle výpovědí naopak vyhrožují hlavám rodin exekucí každého, kdo se pokusí zorganizovat protest proti vládě. Šíité tvoří většinu iráckého obyvatelstva, ale vládnoucí skupinou jsou sunnité. Po válce v Perském zálivu šíité povstali a vláda rebelii krvavě potlačila.
Další z mužů, kteří se dostali nedávno do Jordánska, tvrdí, že Saddám Husajn přestává důvěřovat nejbližším spolupracovníkům. "Je si vědom, že nejmíň jeden z nich je Jidáš," uvedl uprchlík, který se společně s dalšími pokusí v exilu přežít. Tvrdí ovšem, že zemí, které jsou ochotny poskytnout azyl, je velmi málo.
 Muž si čte noviny na tržišti v iráckém hlavním městě Bagdádu. (20. září 2002) |
