Irák čeká na zázračné řešení krize

Krizi ve vztazích mezi Irákem a USA by mohlo zklidnit 'zázračné' řešení. Pokud někdo podobný plán předloží, Bagdád je o něm ochoten jednat s OSN. Nová jednání však nijak neposunula otázku návratu zbrojních inspektorů do Iráku, který však připustil, že o této možnosti v rámci odvrácení hrozící války uvažuje. Po bok USA neustále shánějících mezinárodní souhlas s útokem se postavila Velká Británie.

Bagdád je připraven spolupracovat s Organizací spojených národů na řešení krize mezi Irákem a Spojenými státy. Po setkání s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem na světovém summitu v Johannesburgu to prohlásil irácký vicepremiér Tárik Azíz.

"Řekl jsem generálnímu tajemníkovi, že pokud někdo přijde se zázračným návrhem, které by vše řešil komplexně, spravedlivě a rozumně, jsme připraveni na řešení s OSN spolupracovat," řekl Azíz.

Britská vláda podpořila zásah v Iráku
Američané neustále shánějí podporu pro útok. Na jeho schválení se odmítl podílet Izrael. Se zásahem v Iráku však souhlasí tradiční evropský spojenec Američanů - Velká Británie. "Irák vytrvale porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a je hrozbou světovému míru. Proti tomu je nutno zasáhnout. O tom není sporu. Otázka je jedině v tom jak a kdy," řekl rezolutně britský premiér Tony Blair.

Ministerský předseda zdůraznil, že je klíčové, aby akce proti Iráku měla širokou mezinárodní podporu. "Jsem si jist, že tuto mezinárodní podporu je možno získat," podotkl Blair, který ovšem opakovaně naznačil, že by byl připraven k akci i bez plné podpory mezinárodního společenství.

Blair slíbil, že zveřejní důkazy o tom, že Irák porušuje mezinárodní právo, ještě předtím, než případné akce proti němu začnou. Zdůraznil, že není pochyb o tom, že irácký režim pracuje na vývoji některých druhů zbraní hromadného ničení a že se pokusí získat nukleární zbraně. Existují podle něj také obavy, že se Irák pokusí obstarat si technologii pro balistické rakety.

Otázka návratu inspektorů je otevřená
Annanův úřad zatím schůzku okomentoval jen krátkým prohlášením. Z obou reakcí vyplývá, že stejně jako po červencové neúspěšné schůzce OSN-Irák ve Vídni ani nyní nedošlo k průlomu ohledně návratu inspektorů OSN do Iráku.

"Jednání Annan-Azíz se uskutečnilo v rámci pokračujícího dialogu mezi OSN a iráckými úřady s cílem dosáhnout dohody o návratu inspektorů, která by vedla ke globálnímu řešení zahrnujícímu odvolání sankcí proti Iráku," stojí v prohlášení OSN.

KRIZE IRÁK - USA

Scénářů útoku USA v Iráku není mnoho

Irák zahájil přípravy na válku

předchozí vývoj

Irák před schůzkou oznámil, že zvažuje návrat zbrojních inspektorů OSN, ale jen v rámci celkového řešení" konfliktu Iráku s mezinárodním společenstvím. "Otázka inspektorů není jediným problémem. Sankce, trvalá agrese, válečné hrozby, všechny tyto problémy jsou na jednacím stole," uvedl ministr Azíz, jehož zemi vyzval k urychlenému návratu inspektorů také sousední Írán.

OSN požaduje bezpodmínečné vpuštění zbrojních inspektorů pověřených kontrolou, zda Bagdád skutečně zlikvidoval veškeré své zbraně hromadného ničení. Bagdád zarputile odmítá jejich návrat s odůvodněním, že nemá žádné zakázané zbraně ani prostředky na jejich výrobu, a obviňuje inspektory ze špionáže.

Powell se s Azízem zřejmě nesejde
O krizi v americko-irácké vztazích bude v Johannesburgu jednat s generálním tajemníkem OSN také ministr zahraničí USA Colin Powell. Podle dostupných zdrojů se však nesetká s Azízem.

DÁNSKO: JE TO NA OSN

Dánsko, které nyní předsedá Evropské unii, je pro to, aby o opatřeních proti Iráku rozhodla OSN. "Je na Radě bezpečnosti OSN, aby rozhodla, jaká přijmout opatření, jež by přiměla Irák, aby plnil rezoluce této organizace," řekl ministr zahraničí Per Stig Möller, podle něhož vzrůstají pochybnosti, co se vlastně v Iráku děje.

Irák bere americkou hrozbu vážně a chystá se bránit. "Je krize. Bereme hrozbu velmi vážně. Připravujeme se bránit svou zemi," řekl Azíz, který vyzval mezinárodní společenství, aby se mobilizovalo proti další agresi ze strany USA. Irák intenzivně jedná o odvrácení hrozby, naposledy v Rusku, které je pro mírové řešení.

Írán vyzývá k návratu inspektorů
Do Bagdádu dorazila výzva sousedního Íránu, aby Irák souhlasil s urychleným návratem inspektorů OSN a předešel tak útoku USA. Íránská vláda doufá také v ukončení iráckého sporu s OSN.

"Oficiální iráčtí činitelé však bohužel prokázali, že se dopouštějí nejhorších chyb v tom nejkritičtějším okamžiku," prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Hamíd Rezá Asefí.

Irácký viceprezident Táhá Jasín Ramadán obvinil nedávno Írán, že je prakticky spojencem Izraele. "Bagdád posloužil zájmům Izraele účastí ve válce proti Íránu v osmdesátých letech a později vpádem do Kuvajtu," řekl mimo jiné Ramadán.

"Irácká vláda prokázala izraelskému režimu největší službu vyvoláním roztržky mezi islámskými a arabskými státy vnucením ničivé války Íránu a invazí do Kuvajtu. Irák se stal prakticky spojencem Izraele," reagoval mluvčí íránské diplomacie.

AMERIČANÉ JSOU PRO ÚTOK,
ALE S PODPOROU SVĚTA

Nadpoloviční většina Američanů je pro vojenskou akci, která by vedla ke svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Zároveň však požadují, aby Washington měl podporu mezinárodního společenství, vyplynulo z průzkumu listu The Los Angeles Times.

Izrael nechce spolurozhodovat o útoku
Izrael se nebude podílet na rozhodnutí USA zaútočit na Irák, ačkoliv židovský stát věří, že Bagdád má nekonvenční zbraně. "Mělo by to být a musí to být rozhodnutí Američanů bez účasti Izraele," uvedl ministr zahraničí Šimon Peres.

Podle šéfa izraelské diplomacie je důležité položit si otázku, jaký výsledek by mělo odložení útoku. "Jsme přesvědčeni, že Irák má přinejmenším biologické zbraně, může mít i chemické a snaží se získat jaderné zbraně," podotkl Peres.

Podle ministra začíná být Blízký východ napěchovaný nekonvenčními zbraněmi a raketami, což je značný problém. "Kombinace raket, nekonvenčních zbrojních arzenálů a teroru je strašlivou kombinací," podtrhl Peres.

Útok USA zhorší situaci, míní Rusko
Irák nyní intenzívně jedná na diplomatické úrovní o odvrácení úderu USA. Irácký ministr zahraničí Nádží Sabrí Ahmad zavítal do Moskvy, kde naléhal na Rusko, stálého člena Rady bezpečnosti OSN, aby podpořilo iráckou kampaň za posílení mezinárodního odporu proti americkým hrozbám.

"Jakýkoliv americký útok proti Iráku zkomplikuje možné dohody a podryje stabilistu v oblasti Perského zálivu a Blízkého východu," řekl po schůzce se svým iráckým kolegou ruský ministr zahraničí Igor Ivanov.

Moskva důrazně podpořila válku Washingtonu proti terorismu, zahájenou po loňských útocích 11. září. Je však rozhodně proti americkému útoku na Irák a naléhá na řešení prostřednictvím OSN.

Inspektoři OSN ničí podezřelou budovu v Iráku, v níž se podle nich vyráběly biologické zbraně. (květen - červen 1996)