Jde o první případ rabování v okrese Praha-východ. Ale možná také ne. Oficiální policejní zprávy mluví pouze o patnácti případech rabování ve všech postižených oblastech, tolik jich však vyšetřují kriminalisté jenom v hlavním městě.
Skutečný počet případů, kdy zločinci kradou majetek obětem povodní, je s největší pravděpodobností mnohem vyšší.
Velká voda s sebou přinesla i neobvyklé zločiny. Když se mluví o povodňové kriminalitě, nejčastěji padne slovo rabování. Zákon však takový trestný čin nezná. Pachatelé, kteří využijí živelní katastrofy a vykradou například zatopený dům, se podle právních norem dopouštějí zpravidla krádeže a porušování domovní svobody. Nicméně i tak jim hrozí přísné tresty. Nejvyšší státní zástupce po povodních na Moravě v roce 1997 udělil žalobcům pokyn, aby obdobné kauzy posuzovali jako krádeže podle třetího odstavce, za něž mohou soudy udělit od dvou do osmi let vězení. Před pěti lety museli kriminalisté řešit i lichvu. "Zneužívat situace lidí v zaplavených oblastech lze různě. Třeba když jim budete prodávat chleba za sto korun, jde o trestný čin lichvy," přibližuje řeč zákonů mluvčí policejního prezidia Jiří Vokuš. Dalším trestným činem je takzvané zatajení věci. Najde-li člověk kupříkladu starožitnost vyplavenou z bytu, měl by ji vrátit. Při moravských záplavách několik firem a rodin předstíralo, že jim velká voda zničila veškerý majetek, a žádaly náhradu od pojišťoven. Údajně zdevastované věci přitom jen schovaly. Všichni byli stíháni za pojistný podvod.
"Vydržte chvíli, musím se podívat do záznamů... Máme tu patnáct sedmnáct případů," říká zástupce velitele pro vyšetřování pražské kriminální služby Zdeněk Pichlík. Mluvčí pražských policistů Ladislav Bernášek však uvádí pouhých devět případů.
Zákon nezná rabování
Hlásit? Nemá to cenu
Ale hlavně: nejde jen o statistické nepřesnosti. Mnozí lidé, kteří právě vyklízejí ze svých domovů či firem bláto, krádeže nehlásí. Buď proto, že si nejsou jisti tím, zda se jim věci ztratily při povodni, nebo že při pohledu na to, co všecko jim sebrala voda, jsou újmy od zločinců zanedbatelné.
Podle "Dveře byly vykopnuté tak, že by to voda nikdy nesvedla," popisuje návrat do svého obchodu Aqua terra ZOO v Karlíně Zdeněk Škorpil.
"Činčily a korely jsem měl na policích úplně u stropu. Zmizely. Nezbyly ani klece, ani mrtvoly. Někdo je stoprocentně ukradl," říká, "takových případu je v Karlíně mnoho. Lidé je ale nehlásí - nemá to cenu."
Ostatně i starosta této městské části Josef Nosek potvrzuje, že zločinnost v evakuovaných zónách je větší, než připouští oficiální záznamy.
"Minimálně jednou denně někoho chytíme při rabování. Je to ale těžké dokázat: honili jsme například chlapíka, který odnášel věci z galerie. Když jsme ho chytili, majitel najednou řekl, že mu to dovolil."
Lichvy? Podvody? Přijdou
Policisté zatím nezaznamenali případy lichvy, pojistných podvodů či zneužívání humanitární pomoci, které se při přírodních katastrofách objevují. "To přijde až později, v druhé vlně," míní ředitel policie v Praze 8-Karlíně Petr Vaněček.
|
ZÁPLAVY A RABOVÁNÍ |
Už nyní je však jisté, že při vyšetřování těchto trestných činů budou mít policisté mnohem těžší roli. "Pojistné podvody se ve srovnání s krádežemi či pokusy o ně mnohem složitěji dokazují. Už kvůli tomu, že voda spláchla i důležité dokumenty," říká pražský kriminalista. "Určitě některý z podnikatelů bude chtít kalamity využít k vymámení pořádného balíku od pojišťovny," dodává policista.
