Zajištění budoucí bezpečnosti Evropy totiž podle něj rozhodně není možné bez Ruska, Ukrajiny a Balkánu.
"Rakousko nepotřebuje být členem NATO, aby přispívalo ke stabilitě a bezpečnosti v Evropě. Spolupracuje s NATO bilaterálně a prostřednictvím Evropské unie, například při řešení situace na Balkáně. Podobný přístup mají i další neutrální státy jako Švédsko a Finsko," řekl Klestil.
Budoucí evropská bezpečnost se podle něj musí opírat o vysoce profesionální a moderně vybavené jednotky. Nynější rozhodnutí rakouské vlády o nákupu stíhaček Eurofighter označil právě za projev vůle své země přispět k evropské bezpečnosti.
Robertson uvítal nákup stíhaček Rakouskem s tím, že vítá každé investice do posilování bezpečnosti. Rakousko označil za silného partnera aliance v rámci programu Partnerství pro mír.
Podpořil Klestilova slova, že všechny evropské armády se musejí reformovat. Nad názorem rakouského prezidenta, že by se NATO mohlo přejmenovat, však jen pochybovačně kroutil hlavou.
Klestil se na své jednodenní návštěvě Bruselu dále setká s vysokým představitelem EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou. Jednat bude také s předsedou Evropské komise Romanem Prodim a členem komise pro rozšíření Günterem Verheugenem.