Britský časopis British Medical Journal v loňském roce zveřejnil rozsáhlou srovnávací studii, z níž jsou negativní aspekty konopí zjevné. Následující text je stručným výtahem zmíněné studie.
K hlavním rizikům užívání marihuany patří krátkodobé následky včetně psychotických stavů následujících po vyšší konzumaci drogy a dlouhodobé v podobě závislosti, kterou si mnozí pravidelní uživatelé ani nemusí uvědomit. Zvláště ohroženi jsou lidé s již existujícími duševními chorobami, jako je například schizofrenie, protože konopí v jejich případě obvykle vyvolává recidivu choroby
a zhoršuje existující symptomy.
Mezi hlavní negativní psychické reakce organismu na drogu patří panika, strach, deprese a psychózy. Většina těchto reakcí je vázána na množství požité dávky, ovšem všechny vedlejší příznaky mohou být zhoršeny dalšími faktory včetně mládí
uživatele, či vrozenými znaky jeho osobnosti.
Psychickým stavem kuřáků marihuany se zabývala například v roce 1996 studie uskutečněná na Novém Zélandu mezi tisícovkou mladých lidí ve věku od 18 do 25 let. Zkušenost s marihuanou přiznalo 38 procent z nich. Z tohoto počtu téměř čtvrtina zaznamenala záchvaty paniky či úzkostný strach, přičemž ženy byly
o polovinu náchylnější k podobným symptomům.
Podobné výsledky měla i další studie v roce 1998, která se zaměřila na 268 kuřáků marihuany, kteří této droze holdovali nejméně deset let a průměrně kouřili dva jointy denně. Mezi jejich nejobvyklejší vedlejší účinky patřily pocity strachu,
paranoie či deprese (21 procent) a únava spojená s nízkou motivací (rovněž 21 procent).
V méně častých případech užívání marihuany provází řada krátkodobých symptomů jako je pocit odosobnění, ztráta smyslu pro realitu, pocity ztráty kontroly, strach ze smrti, iracionální panika a paranoidní myšlenky. Zaznamenány jsou také případy
dezorientace, problémů s pamětí, zmatku, snížené soustředěnosti a neschopnosti přemýšlet. To vše převážně v závislosti na dávce drogy.
Dlouho se věřilo, že užívání marihuany a hašiše nevyvolává závislost a abstinenční příznaky, ovšem od poloviny sedmdesátých let 20. století řada studií prokazuje opak. Zdokumentovány jsou abstinenční příznaky, podle nichž během prvního týdne abstinence začíná být člověk "velmi popudlivý, odmítá spolupracovat a místy
je nepřátelský". Objevuje se také nepřirozený hlad a nespavost, anebo naopak odmítání jídla, neklid, strach, svalový třes, pocení či průjem. Podle studie z roku 1996 uvádí 35 procent konzumentů marihuany, že nemohou s jejím kouřením přestat, i když by si to přáli, dalších 24 procent pokračuje, přestože jim to působí
problémy a 13 procent cítí, že nedokáží spotřebu drogy kontrolovat.
K hlavním rizikům užívání marihuany patří krátkodobé následky včetně psychotických stavů následujících po vyšší konzumaci drogy a dlouhodobé v podobě závislosti, kterou si mnozí pravidelní uživatelé ani nemusí uvědomit. Zvláště ohroženi jsou lidé s již existujícími duševními chorobami, jako je například schizofrenie, protože konopí v jejich případě obvykle vyvolává recidivu choroby
a zhoršuje existující symptomy.
Mezi hlavní negativní psychické reakce organismu na drogu patří panika, strach, deprese a psychózy. Většina těchto reakcí je vázána na množství požité dávky, ovšem všechny vedlejší příznaky mohou být zhoršeny dalšími faktory včetně mládí
uživatele, či vrozenými znaky jeho osobnosti.
Psychickým stavem kuřáků marihuany se zabývala například v roce 1996 studie uskutečněná na Novém Zélandu mezi tisícovkou mladých lidí ve věku od 18 do 25 let. Zkušenost s marihuanou přiznalo 38 procent z nich. Z tohoto počtu téměř čtvrtina zaznamenala záchvaty paniky či úzkostný strach, přičemž ženy byly
o polovinu náchylnější k podobným symptomům.
Podobné výsledky měla i další studie v roce 1998, která se zaměřila na 268 kuřáků marihuany, kteří této droze holdovali nejméně deset let a průměrně kouřili dva jointy denně. Mezi jejich nejobvyklejší vedlejší účinky patřily pocity strachu,
paranoie či deprese (21 procent) a únava spojená s nízkou motivací (rovněž 21 procent).
V méně častých případech užívání marihuany provází řada krátkodobých symptomů jako je pocit odosobnění, ztráta smyslu pro realitu, pocity ztráty kontroly, strach ze smrti, iracionální panika a paranoidní myšlenky. Zaznamenány jsou také případy
dezorientace, problémů s pamětí, zmatku, snížené soustředěnosti a neschopnosti přemýšlet. To vše převážně v závislosti na dávce drogy.
Dlouho se věřilo, že užívání marihuany a hašiše nevyvolává závislost a abstinenční příznaky, ovšem od poloviny sedmdesátých let 20. století řada studií prokazuje opak. Zdokumentovány jsou abstinenční příznaky, podle nichž během prvního týdne abstinence začíná být člověk "velmi popudlivý, odmítá spolupracovat a místy
je nepřátelský". Objevuje se také nepřirozený hlad a nespavost, anebo naopak odmítání jídla, neklid, strach, svalový třes, pocení či průjem. Podle studie z roku 1996 uvádí 35 procent konzumentů marihuany, že nemohou s jejím kouřením přestat, i když by si to přáli, dalších 24 procent pokračuje, přestože jim to působí
problémy a 13 procent cítí, že nedokáží spotřebu drogy kontrolovat.
