"Musím věřit tomu, co mi řekl prezident Putin a další, kteří se těmito záležitostmi zabývají: Rusko v dohledné budoucnosti nebude usilovat o členství v NATO," řekl.
Zdůraznil dále, že Rusko a NATO dnes mají šanci dostat se na bezprecedentní úroveň spolupráce při hodnocení současných bezpečnostních hrozeb, schvalovat společná řešení a jednat bez vzájemného konkurování.
Robertson dále konstatoval, že vytvoření nového mechanismu spolupráce "dvacítky" neznamená, že se aliance zřekne přijetí nových členů. Představy, podle nichž si prohloubení spolupráce mezi Ruskem a NATO a rozšíření aliance na východ navzájem odporují, jsou zastaralé a neodpovídají nové situaci v oblasti bezpečnosti v euroatlantickém regionu, uvedl.
Generální tajemník NATO prohlásil, že země aliance neplánují a nemají ani důvody k rozmisťování jaderných zbraní na území států, které budou pozvány k členství na podzimním summitu NATO v Praze. Zároveň zdůraznil, že "všechno, co se týče vojenské infrastruktury a rozmísťování jaderných zbraní, je vnitřní záležitostí aliance a nepodléhá jednání Rady NATO-Rusko".
Radu NATO-Rusko pak Robertson označila za "jedinečnou strukturu, která odpovídá unikátnímu charakteru vztahů mezi Ruskem a NATO". Vznik této instituce podle něj znamená "historický pilíř pro Rusko při jeho snaze o těsnější integraci k euroatlantickému společenství".
"Globální teroristická síť, která proniká do německých univerzit, amerických leteckých učilišť, která ozbrojuje povstalce v Čečensku a podniká nálety na výškové budovy v New Yorku nemůže být potlačena jen silami jedné země, ba ani devatenácti zemí," uvedl. "Dnes nás neohrožují tankové divize a jaderné arzenály a tím spíše ne my jeden druhého. Naše bezpečnost čelí výzvám a musíme pracovat společně, abychom se s nimi vypořádali," řekl Robertson.
Zdůraznil dále, že Rusko a NATO dnes mají šanci dostat se na bezprecedentní úroveň spolupráce při hodnocení současných bezpečnostních hrozeb, schvalovat společná řešení a jednat bez vzájemného konkurování.
Robertson dále konstatoval, že vytvoření nového mechanismu spolupráce "dvacítky" neznamená, že se aliance zřekne přijetí nových členů. Představy, podle nichž si prohloubení spolupráce mezi Ruskem a NATO a rozšíření aliance na východ navzájem odporují, jsou zastaralé a neodpovídají nové situaci v oblasti bezpečnosti v euroatlantickém regionu, uvedl.
Generální tajemník NATO prohlásil, že země aliance neplánují a nemají ani důvody k rozmisťování jaderných zbraní na území států, které budou pozvány k členství na podzimním summitu NATO v Praze. Zároveň zdůraznil, že "všechno, co se týče vojenské infrastruktury a rozmísťování jaderných zbraní, je vnitřní záležitostí aliance a nepodléhá jednání Rady NATO-Rusko".
Radu NATO-Rusko pak Robertson označila za "jedinečnou strukturu, která odpovídá unikátnímu charakteru vztahů mezi Ruskem a NATO". Vznik této instituce podle něj znamená "historický pilíř pro Rusko při jeho snaze o těsnější integraci k euroatlantickému společenství".
"Globální teroristická síť, která proniká do německých univerzit, amerických leteckých učilišť, která ozbrojuje povstalce v Čečensku a podniká nálety na výškové budovy v New Yorku nemůže být potlačena jen silami jedné země, ba ani devatenácti zemí," uvedl. "Dnes nás neohrožují tankové divize a jaderné arzenály a tím spíše ne my jeden druhého. Naše bezpečnost čelí výzvám a musíme pracovat společně, abychom se s nimi vypořádali," řekl Robertson.
