"My si můžeme útěšně říkat, nic nás neohrožuje, jakýsi bavorský kancléřský kandidát, jakýsi korutanský hejtman (Jörg Haider) či kdokoli jiný... Ale proti historickému zlu, proti nenávisti, která našla své ztělesnění právě v třetí říši, je třeba stavět se od samého počátku."
Zeman svá slova pronesl jen pár desítek minut poté, co jeho ministr zahraničí Jan Kavan označil současné česko-německé vztahy za "nejlepší v historii". "Pro českou vládu není směrodatný postoj některých politiků CSU v Mnichově, ale stanovisko současné sociálnědemokratické vlády v Berlíně, která nežádá zrušení prezidentských dekretů," prohlásil Kavan.
Jenže Edmund Stoiber není pouze "bavorský politik" a horlivý obhájce sudetských Němců, je to především kancléřský kandidát opozice CDU/CSU, která by podle průzkumů mohla po podzimních volbách vystřídat současnou vládní koalici kancléře Schrödera. Kabinet, který z nich vzejde, bude mít pak důležité slovo při rozšiřování Evropské unie, jež je všeobecně očekáváno v roce 2004 či 2005.
Stoiberův úřad se však přes sliby k Zemanovým výrokům nevyjádřil. Stejně jako konzervativní opozice se komentářům vyhnula i vládní místa. "Nemáme potřebu reagovat," sdělil MF DNES úřad spolkového kancléře i spolkové ministerstvo zahraničí v Berlíně.
|
Co Zeman také řekl o Němcích |
|
• "Nevidím důvod, proč by v česko-německém diskusním fóru měli být zastoupeni sudetští Němci, když v něm nejsou ani čeští republikáni a komunisté." (červenec 1998) • "Vztahy s Německem se podaří snáze upravit, bude-li v Bonnu po volbách sociálnědemokratická vláda." (červenec 1998, během předvolební kampaně v Německu, kdy byl premiérem konzervativní kancléř Helmut Kohl) • "Neměli bychom zapomenout, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, kteří zničili jediný ostrůvek demokracie v Evropě. |
Méně diplomaticky se však k česko-německým vztahům vyjádřil renomovaný deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ten napsal, že česká vláda vzala v posledních týdnech zpět téměř všechny ústupky a kompromisy dojednané v uplynulém desetiletí s Německem v otázce sudetských Němců a Benešových dekretů.
"Prezidentské dekrety zaměřené proti Němcům a Maďarům jsou nyní označovány nejen za 'legální a legitimní', ale požaduje se, aby se staly základem práva Evropské unie," napsal FAZ.
Zřetelné ochlazení na politické úrovni se už promítlo i do nálad české veřejnosti. Ještě v roce 1999 hodnotilo podle Sociologického ústavu Akademie věd česko-německé vztahy pozitivně 80 procent lidí. Letos v březnu to už bylo jen 56 procent Čechů.
Včerejší výročí atentátu na Heydricha necelé tři týdny před volbami využili kromě Zemana i další politici stran, zdůrazňujících v předvolební kampani "národní zájmy". Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla se spolu s předsedou sněmovny a ODS Václavem Klausem stal hlavním řečníkem slavnostního večera v pražském kině Blaník na počest 118. výročí narození prezidenta Edvarda Beneše i výročí atentátu na Heydricha.
"Spor o jeho osobu není sporem o historii, ale o přítomnost a budoucnost našeho národa," prohlásil o Benešovi Klaus. "Zůstává symbolem demokracie a národní samostatnosti, patří k velkým státníkům našich moderních dějin. Nesmíme dovolit, aby se ho dnes z paměti našeho národa snažili vymazat lidé, kteří jeho velikosti ani zdaleka nedosahují," řekl Klaus.
