Pákistán útok ostře odsoudil. Zároveň však potvrdil, že podporuje cíle islámských povstalců, kteří požadují nezávislost Kašmíru nebo jeho připojení k Pákistánu.
"Pákistán nese přímou odpovědnost za útok extremistů," prohlásil ve středu na tiskové konferenci v Džammú indický ministr obrany George Fernandes, který zároveň vyzval pákistánské úřady, aby přestaly podporovat terorismus.
"Cokoli se v Džammú stalo, šlo o vraždění nevinných. Na řadě je odveta," uvedl po útoku indický premiér Atal Bihár Vádžpéjí.
Islámští ozbrojenci provedli jednu z nejkrvavějších akcí v Kašmíru v letošním roce v době, kdy oblast navštívila Christina Roccová, tajemnice pro jižní Asii z ministerstva zahraničí USA.
Americká emisarka, která přijela do Asie, aby se pokusila o zmírnění napětí mezi Indií a Pákistánem, po svém návratu do Dillí útok rozhodně odsoudila a označila za pokus o narušení stability v regionu. "Cílem tohoto aktu bylo ovlivnit mírový proces a stabilitu v regionu," míní Roccová.
Při útocích na civilní autobus a vojenskou základnu indické armády zahynulo nejméně 35 lidí. Při střetu byli zabiti tři útočníci, sedm cestujících z autobusu, včetně tří žen a dvou dětí, 22 vojáků a dva členové jejich rodin. Podle indické armády je zraněno na třicet lidí.
Tři ozbrojenci ve vojenských uniformách nejprve začali střílet na civilní autobus u základny v Kalučaku, asi patnáct kilometrů od zimní metropole Džammú. Vzápětí začali pálit na nejbližší vojáky, kteří střelbu opětovali. K útoku, který byl původně popisován jako sebevražedný atentát, se zatím nepřihlásila žádná skupina.
Indie povolala velvyslance v prosinci
Indie v prosinci odvolala svého velvyslance ze sousedního Pákistánu po útoku kašmírských teroristů se základnami v Pákistánu na indický parlament. O útoku více čtěte ZDE.
Poté, si oba státy vzájemně vyhostily polovinu diplomatů a personálu ambasád, přerušily dopravní spojení ve vzduchu i na zemi a soustředily statisíce vojáků na společné hranici. Pákistán ponechal svého velvyslance v Dillí, ale indické úřady jednaly s jeho nejbližším podřízeným.
O Kašmír se Pákistán a Indie přou už léta. Obě země mají po útoku na indický federální parlament u společné hranice na milion vojáků. Indie spravuje zhruba čtyřicet pět procent Kašmíru, Pákistán přes třetinu a Čína zbytek.
|
SPOR O KAŠMÍR |
|
Indie a Pákistán spolu vedly od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1947 už tři války. Příčinou dvou z nich bylo území Kašmíru. Na pokraji čtvrté se ocitly v roce 1999, rok poté, co se po sérii pokusů zařadily mezi jaderné mocnosti. Tehdy stovky těžce ozbrojených extremistů překročily hranici z Pákistánu do severní části indického Kašmíru a vyprovokovaly rozsáhlou vojenskou ofenzívu Dillí. |
| Od roku 1989 bojuje za samostatnost Kašmíru nebo jeho připojení k Pákistánu desítka islámských separatistických hnutí. Islámábád neustále odmítá obviňování Indie, že muslimské separatisty na svém území cvičí a vyzbrojuje. Prohlašuje, že jeho podpora je pouze morální a politická. |
