"Nebylo třeba býti věštcem, aby se dala předpovědět tato nová porucha na vysoce rizikovém reaktoru. Pouze zavření elektrárny spojené s konferencí o odstoupení od projektu může ochránit obyvatele od škod způsobených Temelínem," řekl šéf organizace Stop Temelín Josef Neumüller.
Neumüller pohrozil nedávným průzkumem Rakouské společnosti pro evropskou politiku, podle něhož 51 procent obyvatel Horních Rakous nesouhlasí s českým vstupem do Evropské unie.
Rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer se k němu přidal a vyzval českou stranu, aby opět o Temelínu jednala. "Jaderná energie není správnou cestou pro budoucnost. Povedeme s Prahou nová jednání o odstavení Temelína," řekl lidovecký ministr.
Temelín má nový problém: zkrat
Pro druhý blok byl osudný páteční večer 5. července, kdy ho vyřadil z provozu zkrat ve chvíli, kdy ho čekalo první připojení do sítě. Zapojení bloku do rozvodů se tak odkládá na neurčito. Prvního bloku se závada nijak nedotkla. Jede na plno a vyrábí elektřinu.
"Tato událost je z hlediska jaderné bezpečnosti naprosto nezajímavá a okrajová. Závada se týká jen turbogenerátoru, nikoli reaktoru," řekla Radiožurnálu šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Na vině je zkrat na jedné části rotoru generátoru. Závěrečné primární zkoušky generátoru už se přitom úspěšně chýlily ke konci.
Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře si porucha vyžádá vychlazení turbogenerátoru a potrvá několik dní, než pracovníci dodavatelů zjistí příčinu a navrhnou postup případné opravy.
Druhý temelínský blok je šestým českým reaktorem v provozu. Proti jeho spuštění protestují rakouští ekologové.
Druhý blok spustil generátor
Turbína druhého bloku jaderné elektrárny Temelín se poprvé roztočila v neděli 30. června. Podle mluvčího Milana Nebesáře turbína dosáhla minimální rychlosti tří tisíc otáček za minutu.
Ve středu povolil Úřad pro jadernou bezpečnost zvednout výkon druhého bloku elektrárny až na 30 procent. První atom se v něm přitom rozštěpil 31. května, od té doby jel na minimální výkon.
Etapa energetického spouštění s výkonem reaktoru do 30 procent by měla trvat přes měsíc, součástí bude i první připojení bloku do sítě. Druhý blok se zatím nepotýká s poruchami, které provázely spouštění bloku prvního.
"Cílem energetického spouštění bloku je dovést ho bezpečně na plný výkon a prověřit přitom jeho funkce, vlastnosti a chování v normálních i nestandardních stavech," připomněl Nebesář.
Jak se štěpilo první jádro
"Energetici nastartovali reakci přesně v 10.25 hodin," řekl iDNES mluvčí elektrárny Milan Nebesář.
Po povolení a kontrole připravenosti bloku obsluha vytáhla první skupiny řídicích tyčí, které slouží k rozbíhání a tlumení reakce. Jejich vytažením klesá koncentrace kyseliny borité a reakce se pomalu rozbíhá.
"K vlastnímu nastartování štěpné reakce bude sloužit právě snižování koncentrace kyseliny borité až k dosažení rovnovážných podmínek pro udržení štěpné reakce," vysvětlil Nebesář.
Po deseti dnech obsluha zvedla výkon až k hranici dvou procent. "Poté se musí k povolení vstupu do další energetické úrovně vyjádřit Státní úřad pro jadernou bezpečnost," podotkl Nebesář.
Operátoři po spuštění stabilizovali výkon reaktoru na minimální úrovni, která dosahuje desetitisícin procenta, a zahájili úvodní fyzikální testy.
"Zkouší se, jak pracuje fyzika reaktoru, jak probíhají neutronové toky a popisuje se dění v aktivní zóně," řekl iDNES Nebesář.
|
PAVLOVEC: SÚJB PRACUJE NA POLITICKOU OBJEDNÁVKU |
| Zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Pavlovec tvrdí: "Temelín se stal volební kartou Zemanovy vlády a již zde vůbec nejde o jadernou bezpečnost. Pokus o aktivaci druhého bloku je politicky načasován na předvolební dobu." Pavlovec soudí, že povolení k aktivaci bloku číslo dvě je nesmyslné, když v elektrárně nebyly odstraněny dosavadní technické a bezpečnostní nedostatky, které jsou známy již delší dobu. |
Rakouští ekologové protestovali
Rakouští ekologové nevzdávají svůj boj proti Temelínu. Protože první reaktor elektrárny běží, protestují proti spuštění druhého. Reaktor se podle nich uvádí do provozu na předvolební politickou objednávku Zemanovy vlády. Jde o předvolební akci Miloše Zemana a Miroslava Grégra, uvádí inicitiva Stop Temelín.
"Je to bezpředmětné komentovat. Spouštět elektrárnu jen kvůli tomu, že se blíží volby, je absurdní," míní mluvčí elektrárny Nebesář.
Aktivisté zašlou protestní nótu českému velvyslanci v Rakousku. K protestům odpůrců atomu se připojila také rakouská opoziční strana Zelení.
Představitelé iniciativy Stop Temelín uvedli, že předvolební akce premiéra Zemana a ministra průmyslu Grégra se koná navzdory četným poruchám v Temelíně. "Zájmy jaderné bezpečnosti přitom nehrají žádnou roli," píší ekologové v prohlášení.
Úřad povolil spuštění ve středu
Druhý blok Temelína dostal ve středu od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení ke spuštění první štěpné reakce. Po čtrnácti letech od zahájení stavby je to další důležitý krok k úplnému uvedení Temelína do provozu. Elektrárna okamžitě zahájila přípravy k nastartování reaktoru.
Spuštění druhého bloku následuje asi 19 měsíců po prvním. Do druhého bloku bylo palivo vloženo letos 11. března. Palivo do prvního bloku bylo zavezeno 14. července 2000 a první štěpná reakce začala za účasti premiéra Zemana počátkem října 2000.
První blok Temelína by měl přibližně za týden obdržet od SÚJB povolení k zahájení osmnáctiměsíčního zkušebního provozu, kdy už bude plnohodnotnou součástí elektroenergetické sítě České republiky.
Štěpení měl zbrzdit soud
Zahájení štěpné reakce se začátkem dubna pokusilo oddálit sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín, které požádalo pražský obvodní soud, aby aktivaci paliva v druhém reaktoru zabránil předběžným opatřením.
"Cílem našeho návrhu je přinutit provozovatele elektrárny, aby splnil aspoň nejdůležitější bezpečnostní požadavky expertů," řekl v dubnu právní zástupce sdružení František Korbel.
Sdružení se odvolává na mezinárodní odbornou studii, která kritizuje například to, že v elektrárně se příliš blízko sebe vede potrubí na vodu a páru, což nemusí být bezpečné. Státní úřad pro jadernou bezpečnost však tvrdí, že tento problém je vyřešen.
"Z hlediska jaderné bezpečnosti neexistuje jediný prokázaný důvod, proč by elektrárna neměla jet dál," prohlásil tehdy mluvčí úřadu Pavel Pittermann.
|
TEMELÍN |
Oživení druhého bloku znervóznilo horníky
Štěpná reakce v druhém bloku znervózňuje také horníky ze severočeských dolů. Temelín totiž znamená menší výrobu elektřiny v hnědouhelných elektrárnách, tedy i méně uhlí, méně práce pro horníky a propuštění.
"Druhý blok se brzy rozjede, příští rok může být hodně dramatický," varuje šéf hornických odborů Cyril Zapletal. Pesimistické prognózy hovoří o tom, že na Mostecku by po uvedení Temelína do plného provozu po roce 2003 mohlo být bez práce více než třiceti procent lidí.
Také ministr sociálních věcí Vladimír Špidla při návštěvě Mostu začátkem dubna připustil, že severozápadním Čechám hrozí vážná sociální krize. Zapletal požaduje splnění vládního slibu, aby se nový majitel společnosti ČEZ zavázal kupovat po dobu patnácti let 27 milionů tun uhlí ročně.
ČEZ přitom hodlá letos koupit od dolů 25,5 milionu tun uhlí, po uvedení obou temelínských bloků do plného provozu může zájem uhlí ze strany ČEZ klesnout teoreticky o polovinu.
"Myslím, že všechny prognózy jsou s otazníkem," tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, podle něhož se například může stát, že firma bude vyvážet dost elektřiny do ciziny, takže se "uživí" i všechny uhelné elektrárny.
Výstavba a spuštění Temelína se táhne řadu let
Původní smlouva se Sovětským svazem o výstavbě Temelína z roku 1981 předpokládala, že elektrárna bude mít čtyři bloky o výkonu 1000 MW. Nakonec ale byla zahájena výstavba pouze dvou bloků. Přípravné stavební práce začaly v roce 1986.
První blok měl být podle původních plánů zprovozněn v roce 1992. Po problémech v rusko-českých dodavatelských vztazích se v roce 1993 stala dodavatelem kontrolního a řídícího systému a jaderného paliva americká Westinghouse Electric Corporation.
Kombinace ruské a americké technologie byla po léta výstavby Temelína ekology označována jako jedno z nebezpečí. Přes časté protesty ekologů a rakouských sousedů a přes zvyšující se finanční rozpočet se žádná polistopadová vláda nerozhodla výstavbu Temelína zastavit.
V roce 1994 byl rozpočet elektrárny 71 miliard korun, nynější je 98,6 miliardy korun. Z toho majitel Temelína, společnost ČEZ, ke konci loňského roku investoval necelých 94 miliard korun.
 Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se objímá s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem v Temelíně poté, co elektrárna nastartovala štěpnou reakci. (31. května 2002) |
