Vysocí představitelé předlistopadového režimu Lenárt a Jakeš jsou obžalováni z vlastizrady a rozvracení republiky v souvislosti s událostmi v srpnu 1968.
Nejasnosti kolem procesu vyvstaly v souvislosti s někdejší Lenártovou poslaneckou imunitou. Podle Ústavy lze poslance stíhat jen se souhlasem zákonodárného sboru, jehož je členem. Mezi odborníky ale nepanuje jednota v tom, zda se toto ustanovení vztahuje i na bývalé poslance. V březnu však Nejvyšší soud rozhodl, že stíhání Lenárta nic nebrání.
Zůstávala ale i možnost předběžného projednání obžaloby, kdy lze například vrátit případ k došetření nebo trestní stíhání zastavit či přerušit ze zákonem stanovených důvodů. "Nechci věc vracet k došetření. Hodlám nařídit hlavní líčení," řekla Hrnčířová.
Více o kauze Jakeše a Lenárta
Trestných činů se podle žalobce Jakeš a Lenárt dopustili tím, že se snažili legalizovat vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa prostřednictvím takzvané dělnicko-rolnické vlády, která by nahradila zákonnou vládu.
Oba se podle obžaloby zúčastnili jednání o jejím vzniku a souhlasili s tím, že se stanou jejími členy.
Lenártova imunita neplatí
Nejvyšší soud v Brně rozhodl koncem března, že Jozef Lenárt může být souzen. Na soud se začátkem února obrátila soudkyně pražského městského soudu Hana Hrnčířová s dotazem, zda Lenárta nechrání někdejší poslanecká imunita. Podle Ústavy totiž lze poslance stíhat jen se souhlasem zákonodárného sboru, jehož je členem.
"Senát trestního kolegia rozhodl, že trestní stíhání Lenárta je přípustné," potvrdila mluvčí Nejvyššího soudu Dita Válková.
Mezi soudci nepanuje jednota v tom, zda se ustanovení o imunitě zákonodárců vztahuje i na bývalé poslance. Soudkyně proto využila možnosti, kterou jí dává trestní řád, a přenechala rozhodnutí o této otázce Nejvyššímu soudu.
